Zahlavi

Odstartovala nová řada populárního vědeckého seriálu NEZkreslená věda

21. 01. 2022

Jak funguje lidské srdce a lékaři diagnostikují nemoci? Co se dělo v přelomovém roce 1989? Co naopak může přinést budoucnosti? Proč by nás měl zajímat vodíkový pohon? A co se skrývá za teorií pravděpodobnosti? NEZkreslená věda, oblíbená série naučného seriálu Akademie věd ČR, odstartovala již sedmou řadu.

Nové díly, které budou mít premiéru každý měsíc od ledna do července, zábavnou formou představí nejrůznější vědecká témata. Od historie, ekonomie po fyziku i techniku. Sedmá řada vychází z výzkumných programů Strategie AV 21 a vznikla ve spolupráci se společností MAUR film.

Opět nebudou chybět nezaměnitelné hlasy herecké manželské dvojice – Barbory Hrzánové a Radka Holuba, které NEZkreslenou vědou provází. Výtvarného zpracování a režie se ujala výtvarnice Markéta Smolíková Kubátová, autorkou scénáře je Lucia Krajánková.

2022-01-20_Nezkreslena věda2
Barbora Hrzánová a Radek Holub při natáčení NEZkreslené vědy

První 10dílná série NEZkreslené vědy vznikla v roce 2014. Díky pozitivním ohlasům od pedagogů, studentů i široké veřejnosti vznikaly další série. Na nové díly té nejnovější se v premiéře mohou diváci těšit vždy každé druhé pondělí v měsíci na YouTube Otevřené vědy, kde najdou také starší díly z předešlých šesti sérií. Nechybí titulky pro neslyšící a anglicky mluvící diváky.

Sedmá řada odstartovala aktuálním tématem Viry a epidemie. Jeho garantem je profesor Daniel Růžek z Biologického centra AV ČR, který se svým týmem z Laboratoře arbovirologie například úspěšně otestoval látku účinkující proti viru Zika nebo proti viru klíšťové encefalitidy.

 

Text: Marta Dlouhá, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: MAUR film, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative CommonsText je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce