
Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
03. 07. 2025
Asociace pro paměťová studia svolává svou 9. výroční konferenci, která se uskuteční ve dnech 14.–18. července 2025 v Praze. Událost spojí akademiky, umělce a aktivisty z celého světa, aby společně zkoumali téma „Za hranice krizí: Odolnost a (Ne)stabilita“. Konference se bude konat v prostorách Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a zaměří se na to, jak společnosti pamatují, reagují na krize a zotavují se z nich – v minulosti i současnosti.
Kulturní program se uskuteční celkem na jedenácti pražských lokacích včetně Muzea literatury. Záštitu nad konferencí převzali Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, prof. Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy, a prof. Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR.
Konference v roce 2025 připomene několik významných výročí, včetně konce druhé světové války (1945), ukončení války ve Vietnamu (1975) a genocidy v Srebrenici (1995). Tato výročí budou tvořit silné pozadí pro diskuze o paměti, spravedlnosti, stávajících společenských výzvách a globálním dopadu historických traumat.
Hlavní tematické okruhy zahrnují:
- Paměť, politika a společenská transformace
- Trauma, násilí a odolnost
- Digitální paměť a vzdělávání
- Zdraví, životní prostředí a ekonomické paměťové krajiny
- Teorie a metody studia paměti
Paměťové procházky i výstava Hlasy paměti
Program nabídne úvodní přednášky významných osobností – prof. Astrid Erll, přední odbornice v oblasti paměťových studií z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, a Georgiho Gospodinova, laureáty Bookerovy ceny za rok 2023, renomovaného bulharského spisovatele, básníka a esejisty. Součástí konference budou také panelové diskuze, tematické výstavy, filmová promítání a další doprovodný program.
Zvláštní pozornost si zaslouží předkonferenční výstava „Hlasy paměti“ v Kampusu Hybernská, na níž mezinárodní umělci představí díla na témata dědictví, tělesnosti a solidarity prostřednictvím různých uměleckých médií. Účastníci se také mohou zapojit do komentovaných „paměťových procházek“ Prahou, které odhalí skryté vrstvy historie města. Tyto procházky jsou po předchozí domluvě otevřeny rovněž novinářům a novinářkám.
Podrobnosti a registrace: https://msaprague2025.dryfta.com/index.php
Více informací:
pragueconference@memorystudiesassociation.org
M.A. Veronika Pehe, Ph.D.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
pehe@usd.cas.cz
Přečtěte si také
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.