
Nová strategie Rady pro výzkum: Zařadit Česko mezi nejlepší inovátory Evropy
23. 01. 2019
Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila novou, ambiciózní strategii v oblasti technologických a vědeckých inovací. Ta Českou republiku hodlá do roku 2030 posunout na evropskou špičku. Základem strategie je devět pilířů, z nichž Akademie věd ČR se nejvíce týká lepší ochrana duševního vlastnictví a rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center.
„Česká republika chce být zemí budoucnosti. Rada pro výzkum, vývoj a inovace zpracovala tento klíčový dokument v úzké spolupráci s týmem z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Vytyčuje nové priority, jejichž naplnění by nás mělo do roku 2030 zařadit mezi evropské lídry,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš, který je zároveň předsedou Rady. Kategorii „evropská špička” premiér vymezuje jako prvních sedm zemí, Česká republika zaujímá podle mezinárodního žebříčku Global Innovation Index v současnosti 14. pozici z 28 evropských zemí, je tedy uprostřed.
Rozhodnutí vládního poradního sboru, v němž zasedají i místopředsedové Akademie věd ČR Zdeněk Havlas a Pavel Baran, bylo podle jeho členů jednomyslné.
Více peněz pro vědu
S novou strategií úzce souvisí jak změna hodnocení výzkumu, který má nově více zohledňovat kvalitu, a nikoli kvantitu, tak zejména lepší financování vědy. Premiér stejně jako místopředseda Rady Karel Havlíček uvedli, že by celkové výdaje na vědu a výzkum do roku 2030 rádi zvedli až na 3 procenta z hrubého domácího produktu. V současnosti je to pouze 1.79 %, přičemž každý rok by mělo dojít k takovému nárůstu, abychom se za 11 let dostali do požadovaného stavu. Jestli se to však skutečně podaří, záleží na dalším rozhodování vlády.
Novou inovační strategii představil premiér Andrej Babiš, hlavním inspirátorem je Karel Havlíček (vlevo od premiéra)
Místopředseda Petr Dvořák, který je profesorem molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě, byl na tiskové konferenci na Úřadu vlády velmi optimistický a zdůraznil, že všichni členové Rady nový dokument uvítali: „Dokonce i vědci, kteří bývají tradičně skeptičtí, říkali, že je to první materiál tohoto druhu, z něhož je vidět, že k něčemu povede.“
Na vypracování inovační strategie, která se zaměřuje i na digitalizaci, rozvoj národních start-upů a spin-offů či lepší polytechnické vzdělání na školách, se mimo jiné podílela předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima či Petr Konvalinka z Technologické agentury ČR, celkem šlo o více než 30 lidí napříč vědeckými i obchodními oblastmi.
Andrej Babiš chce strategii pod sloganem „Czech Republic: The Country for Future“ intenzivně propagovat i v zahraničí, jak prý již učinil na své nedávné asijské cestě, nyní se chystá na ekonomické fórum do Davosu. Česká republika zde má být prezentována jako země technologických příležitostí, s důrazem na špičková výzkumná centra, která zde již fungují, a to jak v oblasti laserové technologie a nanotechnologie, tak i robotiky. Prioritou bude udržet zde nadějné talenty a přilákat renomované zahraniční vědce.
Titulní snímek z jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zúčastnil se ho i místopředseda AV ČR Zdeněk Havlas (druhý zprava)
Související články:
Rada pro výzkum, vývoj a inovace podpořila nový způsob hodnocení výzkumu
Připravili: Jan Martinek a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Vanesa Šandová, Úřad vlády ČR
Přečtěte si také
- Když má kov pamatováka aneb Češi na špici ve výzkumu slitin s tvarovou pamětí
- Pomohou kvantové počítače překonat hranice současné výpočetní technologie?
- Ochočené světlo: Nové mikroskopy proniknou do dříve netušených hloubek
- Deformace silou magnetu. Unikátní spektroskopie odhalila vlastnosti slitiny
- Revoluční metoda českých vědců odhaluje strukturu chromozomu
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.