
Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
09. 05. 2025
Národní akademie věd USA (National Academy of Sciences – NAS) je jednou z nejprestižnějších vědeckých institucí na světě. Při výročním zasedání ve dnech 25.–27. dubna 2025 uvítala jako nového člena Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Parazitolog je jediným vědcem z České republiky, který je v současnosti jejím členem.
Julius Lukeš se stal mezinárodním členem NAS v květnu 2024 (více zde). Působí v sekci zaměřené na patogenní organismy a evoluční biologii. „Je to první cena, ze které jsem se opravdu orosil,“ komentoval zvolení.
Julius Lukeš
Julius Lukeš absolvoval parazitologii na Přírodovědecké fakultě UK. Od roku 1987 pracuje v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, který mezi lety 2012 a 2022 vedl. Působil na univerzitách v Amsterdamu či Los Angeles nebo v Canadian Institute for Advanced Research v Torontu. Zabývá se zejména molekulární biologií parazitických prvoků a studiem mořských prvoků ze skupiny diplonem. Publikoval více než 400 vědeckých článků, přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V posledních letech byl zvolen členem několika vědeckých organizací, např. Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) či EMBO.
Více se o něm dozvíte v rozhovoru v časopise A / Magazín.
Jedna akademie – 500 nobelistů
Nezávislá nevládní organizace NAS sdružuje významné vědce a vědkyně a slouží jako poradní orgán vlády Spojených států v otázkách vědy a techniky. O její prestiži svědčí i skutečnost, že mezi jejími současnými i minulými členy je přibližně 500 nositelů Nobelovy ceny.
Členství v akademii je doživotní a noví členové jsou vybíráni na základě mimořádných vědeckých přínosů. V současnosti má NAS celkem 2617 aktivních členů a 537 mezinárodních členů. Mezinárodní členové jsou nehlasujícími členy Akademie a mají občanství mimo území Spojených států.
V NAS dosud působili pouze dva čeští vědci. V roce 1995 byl zvolen neurofyziolog Jan Bureš (1926–2012), o dvacet let později virolog Jan Svoboda (1934–2017).
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Biologického centra AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.