Zahlavi

Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše

09. 05. 2025

Národní akademie věd USA (National Academy of Sciences – NAS) je jednou z nejprestižnějších vědeckých institucí na světě. Při výročním zasedání ve dnech 25.–27. dubna 2025 uvítala jako nového člena Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Parazitolog je jediným vědcem z České republiky, který je v současnosti jejím členem.

Julius Lukeš se stal mezinárodním členem NAS v květnu 2024 (více zde). Působí v sekci zaměřené na patogenní organismy a evoluční biologii. „Je to první cena, ze které jsem se opravdu orosil,“ komentoval zvolení.


Julius Lukeš

Julius Lukeš absolvoval parazitologii na Přírodovědecké fakultě UK. Od roku 1987 pracuje v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, který mezi lety 2012 a 2022 vedl. Působil na univerzitách v Amsterdamu či Los Angeles nebo v Canadian Institute for Advanced Research v Torontu. Zabývá se zejména molekulární biologií parazitických prvoků a studiem mořských prvoků ze skupiny diplonem. Publikoval více než 400 vědeckých článků, přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V posledních letech byl zvolen členem několika vědeckých organizací, např. Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) či EMBO.

Více se o něm dozvíte v rozhovoru v časopise A / Magazín.

Jedna akademie – 500 nobelistů
Nezávislá nevládní organizace NAS sdružuje významné vědce a vědkyně a slouží jako poradní orgán vlády Spojených států v otázkách vědy a techniky. O její prestiži svědčí i skutečnost, že mezi jejími současnými i minulými členy je přibližně 500 nositelů Nobelovy ceny.

Členství v akademii je doživotní a noví členové jsou vybíráni na základě mimořádných vědeckých přínosů. V současnosti má NAS celkem 2617 aktivních členů a 537 mezinárodních členů. Mezinárodní členové jsou nehlasujícími členy Akademie a mají občanství mimo území Spojených států.

V NAS dosud působili pouze dva čeští vědci. V roce 1995 byl zvolen neurofyziolog Jan Bureš (1926–2012), o dvacet let později virolog Jan Svoboda (1934–2017).

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Biologického centra AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons  Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce