Zahlavi

NEZkreslená věda: startuje osmá série s Bárou Hrzánovou a Radkem Holubem

13. 01. 2023

Osmá série NEZkreslené vědy, oblíbeného animovaného seriálu Akademie věd ČR, začíná koncem. A to koncem společného státu Čechů a Slováků. První díl, který je k vidění od 13. ledna 2023, se totiž věnuje rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Ve spolupráci s vědci z pracovišť Akademie věd ČR vzniklo celkem sedm nových epizod, jež zábavnou formou představují společensky aktuální témata i vědecké evergreeny. Pochopitelně nechybí ani humorné komentáře průvodců – hereckého manželského páru Barbory Hrzánové a Radka Holuba.

První díl osmé řady se jmenuje 1993 a přibližuje historické souvislosti vzniku samostatného českého státu. Proč po „mimořádném opojení“ na konci roku 1989 následovalo rychlé vystřízlivění? Bylo společné soužití Čechů a Slováků idylické? Jakou roli sehráli Václav Havel, Václav Klaus či Vladimír Mečiar? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v epizodě, jejímž odborným garantem je vedoucí oddělení moderních transnacionálních a intelektuálních dějin Historického ústavu AV ČR Emil Voráček.

Premiérové díly osmé řady NEZkreslené vědy mohou diváci sledovat každý měsíc na kanále YouTube Otevřené vědy, kde najdou také všechny díly z předešlých sedmi sérií. Za vidění určitě stojí stále aktuální díl o virech a epidemiích ze sedmé řady. A kdo se podíval na nejnovější díl o rozpadu Československa v roce 1993, určitě si rád připomene také epizodu věnovanou událostech roku 1989. Zajímavých témat nabízejí všechny řady popularizačního seriálu nepřeberné množství, stačí si jen vybrat, kliknout a sledovat. Tentokrát i s anglickými titulky a s českými titulky pro neslyšící diváky.


V díle nazvaném 1993 se dozvíte, o co se bojovalo v takzvané pomlčkové válce, a proč se název nového státu správně psal s chybou Česká a Slovenská Federativní Republika.

Celou osmou sérií, která vznikla v roce 2022 ve spolupráci se společností MAUR film, budou diváky opět provázet typické hlasy Barbory Hrzánové a Radka Holuba. Samozřejmostí zůstávají také nezaměnitelné ilustrace výtvarnice a režisérky Markéty Smolíkové Kubátové. Autorkou scénáře je Lucia Krajánková.

Seriál, jehož jednotlivé epizody zveřejníme v následujícím půlroce, bude pokrývat zajímavá témata napříč různými vědními obory, jako jsou například biologie, historie, ekonomie, matematika, fyzika nebo technika. Nové epizody NEZkreslené vědy tematicky vycházejí z výzkumných programů Strategie AV21 propagující motto „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.

Text: Marta Dlouhá, Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: NEZkreslená věda

Licence Creative Commons  Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce