
Levitující šperk i holografickou projekci nabídne unikátní výstava
09. 03. 2023
Moderní technologie hrají v řadě oborů stále větší roli. Archeologii dávají unikátní možnost zkoumat objekty z míst, která jsou v současnosti nedostupná, nebo se virtuálně vracet v čase. Umožnují vědcům analyzovat i ty nejdrobnější detaily na nalezených artefaktech. Přínos moderních technologií v archeologii představí výstava „Velkomoravské Mikulčice virtuálně“, kterou od března nabízí Galerie Věda a umění AV ČR. Návštěvníci uvidí například levitující kopii mistrovsky zpracovaného šperku starých Slovanů, která je desetinásobně zvětšená.
Zájemci si mohou prohlédnout prostřednictvím animací, holografických vitrín nebo rozšířené reality virtuální modely archeologických objektů a artefaktů 9. století z hradiště Valy u Mikulčic. Výstava se zaměřuje na možnosti využití 3D dokumentace a dalších digitálních technologií v archeologickém výzkumu, aniž by však rezignovala na vizuální atraktivitu výstupů. Většina prezentovaných 3D modelů byla zpracována na základě dokumentace prováděné metodou vícesnímkové fotogrammetrie. Takto vytvořené věrné virtuální kopie archeologických objektů a artefaktů slouží jako nástroj dokumentace a památkové ochrany, ale také dalšího vědeckého poznání.
Návštěvník jako vesmírný badatel nad neznámou planetou
Ústředním objektem prezentovaným na výstavě je zlatý dvouplášťový gombík, nalezený v páru v hrobě 550 u mikulčické baziliky. Tak jak muselo být v 9. století obtížné vyrobit toto mistrovské šperkařské dílo, tak bylo složité jej pomocí moderních technologií zdokumentovat a počítačově vymodelovat. Výsledkem jsou rozmanité prezentace představené na výstavě. Velkoplošná nástěnná projekce umožňuje proletět se nad objektem a cítit se přitom jako vesmírný objevitel nad neznámou planetou. Další – holografická – projekce vytváří optickou iluzi pohybu trojrozměrného artefaktu v prostoru. Kromě toho si může návštěvník vzít do ruky desetinásobně zvětšenou kopii šperku vytisknutou na
3D tiskárně a porovnat ji s kopií v měřítku 1 : 1, která navíc levituje volně v prostoru vitríny.
Instalaci tvoří sedm samonosných boxů, které nesou tištěnou grafiku a jsou vybaveny prezentační technikou. Výstavu doprovází stejnojmenný knižní katalog, který zachovává princip interaktivity samotné výstavy: k prezentovaným virtuálním modelům je možné se připojit prostřednictvím QR kódů použitých v katalogu. Celá kniha je dostupná rovněž v elektronické podobě, která je zdarma ke stažení.
Raně středověké hradiště v Mikulčicích se řadí k nejvýznamnějším archeologickým památkám Česka i střední Evropy. Představuje přední mocenské a církevní centrum politického útvaru 9. století označovaného jako Velká Morava. Komplexní archeologický výzkum, který na lokalitě provádí po dobu téměř sedmdesáti let Archeologický ústav AV ČR, Brno, se zařadil k největším akcím podobného charakteru v Evropě.
Výstava v Galerii Věda a umění je pro návštěvníky otevřená v pracovní dny od 10 do 18 hodin, potrvá do června 2023, vstup je volný.
Kontakt:
Lumír Poláček
polacek@arub.cz
Šárka Krupičková
krupickova@arub.cz
Přečtěte si také
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.