Jaké jsou výzvy projektového řízení? Společný postup nabízí platforma JAKNAJAK

Sdílet nejnovější informace, zkušenosti i tipy v projektovém řízení – s tímto záměrem se uskutečnil další z cyklu seminářů platformy JAKNAJAK, která sdružuje projektové a finanční manažery z pracovišť Akademie věd ČR a zaměřuje se na Operační program Jan Amos Komenský – OP JAK. Jaké dopady bude mít úprava „vědního“ zákona a jak můžeme zvyšovat bezpečnost výzkumů a institucionální odolnost?

Přednáškové sály v Akademii věd ČR na Národní třídě v Praze čelily enormnímu zájmu projektových i finančních manažerů, kteří sem přišli 5. května 2026 čerpat informace k projektům Operačního programu Jan Amos Komenský – OP JAK i dalším vědním agendám. Semináře se zúčastnilo více než 100 zájemců, další čtyřicítka se k akci přidala online. 

„Mám radost, že se semináře JAKNAJAK setkávají s velkým zájmem. Do programu jsme zařadili přednášky na aktuální témata, a tak věřím, že účastníci získají nové poznatky, jak na řízení projektů,“ řekla Marcela Buchtová, která akci moderovala a v Akademické radě AV ČR aktivity operačních programů strukturálních fondů koordinuje.

Akce na Národní se zúčastnila stovka projektových a finančních manažerů z Akademie věd.

JAK na OP JAK?
Tentokrát se seminář komunikační platformy JAKNAJAK věnoval dopadům úpravy zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, otázkám bezpečnosti výzkumu a institucionální odolnosti, podpoře otevřené vědy i OP JAK jako takovému. Program a jeho nové výzvy přiblížily Aneta Caithamlová, Hana Michová a Lenka Dohnalová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Aneta Caithamlová v souvislosti s OP JAK uvedla, že ke konci dubna 2026 bylo vyhlášeno 40 výzev a dalších šest přibude ještě letos. OP JAK aktuálně eviduje 18 363 zaregistrovaných žádostí a 17 457 projektů s vydaným právním aktem nebo rozhodnutím o poskytnutí dotace.

„Příjemcům bylo dosud proplaceno 47,3 miliardy korun, schválená vyúčtování v žádostech o platbu dosáhla 27,5 miliardy korun,“ zdůraznila Aneta Caithamlová, jež se dále věnovala připravovaným výzvám, budoucímu programovému období 2028+ i prioritám ministerstva ve výzkumu, vysokém školství a vzdělávání.

Výzvu Open Science III OP JAK s alokací 500 milionů korun představila Hana Michová. Vyhlášena bude 29. června 2026 a zaměří se na podporu FAIR principů ve správě výzkumných dat, rozvoj otevřené vědy a posilování kapacit v data stewardshipu neboli odborného přístupu ve správě dat.

„Podporu získají například příprava a implementace strategií pro nakládání s výzkumnými daty, vznik FAIR datasetů, vývoj softwarových nástrojů propojených s Národní datovou infrastrukturou nebo vzdělávání pracovníků výzkumných organizací,“ řekla Hana Michová. Do výzvy Open Science III mohou podávat žádosti všechny ústavy Akademie věd ČR bez omezení.

Účastníci diskutovali také o problematice návratů vědkyň a vědců po kariérní přestávce. Lenka Dohnalová v této souvislosti hovořila o jedné z výzev OP JAK, která se na podporu takových výzkumníků zaměřuje. Představila dílčí aktivity, podmínky uskutečnění návratových grantů i praktické aspekty jejich administrace a vykazování. Výzvu aktuálně řeší už osm pracovišť Akademie věd ČR.

Debata se věnovala i otázkám způsobilosti hlavních řešitelů, možnostem přerušení či předčasného ukončení grantů, podpoře mobility, zapojení mentorů nebo příspěvkům na péči o dítě či osobu blízkou. „Je důležité, aby vědcům a vědkyním poskytovaly podporu také jejich domovské instituce – například právě tím, že s nimi budou sdílet zkušenosti s implementací návratových grantů,“ zdůraznila Lenka Dohnalová. 

Lenka Dohnalová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy hovořila o výzvě k podpoře návratů po kariérní přestávce.

Nový zákon – nový systémový rámec podpory vědy
Právní úpravu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí představil Ján Matejka z Akademické rady AV ČR. Zaměřil se především na dopady nové legislativy do projektové praxe výzkumných organizací a veřejných výzkumných institucí.

„Nový zákon přináší systémový rámec podpory vědy, výzkumu a inovací, důraz na otevřenou vědu, transfer znalostí, vědeckou integritu i nové evidenční a oznamovací povinnosti,“ zdůraznil Ján Matejka a dále hovořil také o jednotlivých fázích životního cyklu projektu – od přípravy programu a výzvy přes podání návrhu projektu, hodnocení, uzavření smlouvy a realizaci až po kontrolu, evaluaci a ukončení projektu. Věnoval se také novým procesním pravidlům, možnostem obrany při hodnocení projektů, sankčním mechanismům a přechodným ustanovením souvisejícím s přechodem na nový právní režim.

S příspěvkem k bezpečnosti výzkumu a institucionální odolnosti výzkumných organizací vůči nelegitimnímu ovlivňování vystoupila Mária Zedníková z Akademické rady AV ČR. Věnovala se připravovanému systému bezpečnosti výzkumu v Akademii věd ČR v souvislosti s implementací nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Pozornost zaměřila také na kybernetickou a informační bezpečnost, ochranu výzkumných dat a duševního vlastnictví, prověřování externích partnerů formou due diligence či identifikaci rizik spojených s mezinárodní spoluprací.

Součástí systému mají být vnitřní strategie, metodiky, databáze rizikových zemí a institucí, školení zaměstnanců a e-learningové kurzy. „Cílem ale není mezinárodní spolupráci omezovat, nýbrž posilovat schopnost vyhodnocovat rizika a bezpečně řídit výzkumné aktivity,“ zdůraznila Mária Zedníková. 

JAKNAJAK se propojuje s platformou RONALDO
Jitka Baťková z Univerzity Karlovy představila platformu RONALDO, která vznikla za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2017 a zapojilo se do ní všech 26 veřejných vysokých škol. Platforma sdružuje projektové útvary vysokých škol a jejich zástupci se setkávají čtyřikrát ročně.

„Na jednáních RONALDO diskutujeme otázky administrace projektů, zejména v souvislosti s operačními programy a požadavky poskytovatelů dotací či kontrolních orgánů,“ řekla Jitka Baťková a doplnila, že důležitou součástí spolupráce je také sdílení zkušeností z realizace projektů, konzultace problémových situací a hledání společných řešení.

Aktuálně mezi diskutovaná témata patří například problematika DNSH (Do No Significant Harm) – tedy že projekty nezpůsobují výrazné škody na životním prostředí. „Jeho dokladování bude v novém programovém období stále důležitější součástí poskytované podpory,“ zdůraznila Jitka Baťková.

Nově dochází také k propojování s JAKNAJAK, což členové RONALDA vítají – a to zejména s ohledem na rostoucí počet společných projektů vysokých škol a pracovišť Akademie věd ČR v programech OP JAK.

Součástí JAKNAJAK je už 34 pracovišť Akademie věd ČR
Šárka Dvořáková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, jedna z iniciátorek JAKNAJAK, potvrzuje, že platforma navázala v roce 2024 na osvědčený model, jaký reprezentuje RONALDO na veřejných vysokých školách. „Postupně jsme vybudovali síť, která umožňuje v prostředí Akademie věd otevřeně sdílet různá témata: od projektové metodiky přes otevřenou vědu, mobilitu nebo indikátory až po specifika legislativy, jež má přímý dopad na výzkumné instituce.“

Ambicí JAKNAJAK je zapojit všechny ústavy Akademie věd ČR, dosud se přidalo 34 pracovišť a více než stovka projektových a finančních manažerů. „Usilujeme také o větší zapojení vedení ústavů i odborných řešitelů, chceme rozšířit témata na celou účelovou podporu a posílit podporu od Akademie věd,“ uzavírá Šárka Dvořáková.

Další setkání platformy JAKNAJAK se uskuteční 22. října 2026 ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Chcete se zapojit? V případě zájmu kontaktujte Michaelu Lutišanovou (e-mail: lutisanova@cs.cas.cz) nebo Šárku Dvořákovou (e-mail: sarka.dvorakova@ibp.cz).

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jaroslav Tománek, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Čtyři osobnosti s mezinárodním renomé získaly medaile Akademie věd ČR
• Věda fotogenická zve do akce, startuje soutěž pro zaměstnance Akademie věd
• AV ČR udělila medaile osobnostem, které významně přispěly k rozvoji oborů
• Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic
• Ve Strategii AV21 posuneme znalosti o infekčních nemocech, říká Iva Pichová
• Živa ocenila rostlinného fyziologa Jiřího Šantrůčka a nejlepší články roku 2025
• Akademický sněm: 13 priorit podpoří základní výzkum i výsledky pro praxi
• AV ČR posiluje v Strategii AV21 uplatnění výsledků, spustila nové programy
• Akademie věd podpoří rozvoj slibných výzkumů v sedmém kole programu PRAK
• Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel