Zahlavi

Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic

28. 04. 2026

Spolehliví kolegové na odborných i nevědeckých pozicích pomáhají vytvářet stabilní zázemí na pracovištích. Jsou tak jedním z pilířů špičkového výzkumu. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl jejich zásluhy 27. dubna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze předáním děkovných listů.

Děkovné listy jsou určeny zvláště zasloužilým odborným, organizačním, administrativním a technickým pracovníkům, kteří svou činností zásadně přispívají k chodu pracovišť i celé Akademie věd. Instituce je uděluje už od roku 2007 a upozorňuje tak na jejich práci, která je pro chod ústavů nepostradatelná.

„Vysoký počet letošních nominovaných ukazuje, jak hluboce si jejich práce cení kolegové i ředitelé ústavů,“ zdůraznil Radomír Pánek. „Je zkrátka důležité vědět, že se máme o koho opřít a že vše funguje, jak má. Nic z toho nebereme jako samozřejmost.“ Podle něj to dokládá i fakt, že se předávání letos kvůli vysokému počtu oceněných koná ve dvou samostatných ceremoniálech.

Na prvním z nich byli mezi laureáty zástupci všech tří vědních oblastí i Střediska společných činností AV ČR a Kanceláře Akademie věd ČR. Děkovné listy jim předal Radomír Pánek společně s místopředsedy instituce.

Laureáti děkovných listů (27. dubna 2026):

Irena Smolíková – Astronomický ústav

Kateřina Soldánová – Astronomický ústav

Blanka Čemusová – Ústav fotoniky a elektroniky

Petr Zacharov – Ústav fyziky atmosféry

Jan Šarlej – Ústav přístrojové techniky

Bedřich Švácha – Ústav státu a práva

Iveta Klašková – Biofyzikální ústav

Lucie Trajhanová – Fyziologický ústav

Daniela Šálková – Fyziologický ústav

Jana Pospíšilová – Ústav experimentální botaniky

Josef Bartoněk – Ústav experimentální botaniky

Jitka Prokopová – Ústav výzkumu globální změny

Jaroslava Šupolíková – Ústav živočišné fyziologie a genetiky

Lenka Katolická – Archeologický ústav, Brno

Ivana Herglová – Archeologický ústav, Praha

Jana Pánková – Ústav dějin umění

Hana Filiačová – Kancelář Akademie věd ČR

Dagmar Zouharová – Středisko společných činností

Jana Šrotová – Středisko společných činností

Jiří Padevět – Středisko společných činností

Václav Beránek – Biofyzikální ústav

Libuše Kombercová – Archeologický ústav, Praha

Kristina Rexová – Historický ústav

Miroslav Vopička – Ústav termomechaniky

Více informací o děkovných listech naleznete zde.

Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

untitled-3194

untitled-3194

untitled-3223

untitled-3223

untitled-3244

untitled-3244

untitled-3267

untitled-3267

untitled-3285

untitled-3285

untitled-3300

untitled-3300

untitled-3315

untitled-3315

untitled-3334

untitled-3334

untitled-3350

untitled-3350

untitled-3369

untitled-3369

untitled-3385

untitled-3385

untitled-3399

untitled-3399

untitled-3414

untitled-3414

untitled-3426

untitled-3426

untitled-3440

untitled-3440

untitled-3457

untitled-3457

untitled-3471

untitled-3471

untitled-3488

untitled-3488

untitled-3503

untitled-3503

untitled-3518

untitled-3518

untitled-3534

untitled-3551

untitled-3573

untitled-3579

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce