Zahlavi

AV ČR udělila medaile osobnostem, které významně přispěly k rozvoji oborů

30. 04. 2026

Letošní první ceremoniál čestných oborových medailí přinesl vyznamenání čtyřem badatelským osobnostem. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek ocenil 29. dubna 2026 ve vile Lanna v pražské Bubenči historičku umění Lenku Bydžovskou, chemika Michala Hocka, půdního biologa Karla Tajovského a historika Vojtecha Čelka.

„Čtveřice laureátů zanechala ve svých oborech výraznou stopu. Jejich aktivity a výsledky práce posouvají hranice vědy, ale také se stávají inspirací pro jejich následovníky,“ zdůraznil předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a poděkoval oceněným za jejich práci.

Ústav dějin umění – pracoviště snů
Lenka Bydžovská, historička umění, jež profesní kariéru spojila s Ústavem dějin umění AV ČR, převzala medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách. Věnuje se výzkumu moderního umění, avantgardy a surrealismu v mezinárodním kontextu.


Lenka Bydžovská z Ústavu dějin umění AV ČR

„Lenka Bydžovská přispěla k prosazení a propagaci českých autorů a autorek v zahraničí a k zaplňování bílých míst v poznání dějin umění,“ vyzdvihl ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter a dodal, že se oddělení, které badatelka vedla, stalo i díky ní respektovaným evropským pracovištěm.

Zásadní je podle Tomáše Wintera rovněž přínos Lenky Bydžovské k rozvoji časopisu Umění/Art: „V roli šéfredaktorky se zasloužila o jeho proměnu v mezinárodně uznávanou platformu, v níž publikovali i světoví historici umění, jako je například Ernst Gombrich.“

Laureátka vnímá ocenění především jako uznání výsledků svého domovského ústavu: „Stal se pro mě pracovištěm snů už od počátku devadesátých let dvacátého století, kdy jsme se mohli svobodně a veřejně věnovat tématům, která nás zajímala a inspirovala – a to platí dodnes,“ řekla Lenka Bydžovská.

Badatelka také vyzdvihla, že ji naplňovala týmová spolupráce. „V devadesátých letech měl výzkum českého a středoevropského umění mimořádný mezinárodní ohlas. Vzhledem k tehdejší politické situaci byl o kulturu našeho regionu velký zájem, což vedlo k jejímu širšímu uznání.“

Mezi nejlepšími českými chemiky
Medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách obdržel Michal Hocek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který patří k mezinárodně uznávaným odborníkům v bioorganické a medicinální chemii nukleových kyselin. Podílel se mimo jiné na rozvoji metod syntézy modifikovaných nukleových kyselin, které se uplatňují v chemické biologii a diagnostice.


Michal Hocek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Ředitel pracoviště Jan Konvalinka zdůraznil, že Michal Hocek patří mezi nejlepší současné chemiky: „Studoval pod vedením Antonína Holého, který je jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy, a už jen to, že mohl vyrůstat v takovém prostředí, je mimořádným předpokladem pro jeho současné úspěchy.“

Michal Hocek se věnoval mimo jiné přípravě modifikovaných nukleosidů a nukleotidů, které jsou významné nejen pro základní výzkum, ale mají také potenciál pro antivirová a protinádorová léčiva. Jak Jan Konvalinka podotkl, už to by stačilo na úspěšnou vědeckou kariéru. Respektovaný vědec se ale vydal i jinými badatelskými směry, v nichž dosahuje mimořádných výsledků.

Důležitá je také jeho pedagogická činnost. „Vychoval padesátku doktorandů, kteří dnes působí na světových pracovištích, například na ETH v Curychu či Stanfordově univerzitě, a zastávají významné pozice i v průmyslu,“ zdůraznil Jan Konvalinka.

„Poděkování patří mým kolegům, především členům mé výzkumné skupiny, a to jak současným, tak všem bývalým studentům a postdoktorandům. Za dobu její existence skupinou prošly desítky doktorandů a mladých vědců, z nichž mnozí úspěšně působí na významných pracovištích. S radostí sleduji jejich další kariérní růst,“ řekl Michal Hocek a závěrem poděkoval také své rodině: „Jsem velmi rád, že tu dnes moje dcery a partnerka jsou se mnou.“

Poznávat, co se nám děje pod nohama
Další z oceněných, Karel Tajovský z Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR, převzal medaili Gregora Johanna Mendela za přínos biologickým vědám. Patří mezi odborníky na půdní biologii a myriapodologii a k mezinárodně respektovaným badatelům spojujícím taxonomii s ekologií. Ve výzkumech se zaměřuje na půdní faunu a její roli v ekosystémech.


Karel Tajovský z Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR

Podle ředitele pracoviště Jana Frouze je laureát příkladem klasického ekologa a přírodovědce v nejlepším slova smyslu: „Karel Tajovský je vědec, který má hluboké znalosti organismů a dokáže je nejen rozpoznat, ale i pochopit jejich způsob života a roli v ekosystému. Tento typ badatelů dnes ale postupně ubývá.“

Karel Tajovský se dlouhodobě zabývá půdní zoologií a biologií. „Pokud si představíme běžný lesní ekosystém, většina biomasy, která v něm vznikne, se nakonec dostává na zem ve formě odpadu. Tento materiál dále zpracovávají půdní organismy,“ vysvětlil Jan Frouz.

Právě studie Karla Tajovského přispěly k poznání, že činnost těchto organismů nemusí rozklad organické hmoty nutně urychlovat, ale v některých případech jej naopak zpomaluje. Exkrementy půdních živočichů mohou v půdě přetrvávat déle než původní opad, což významně ovlivňuje koloběh látek a přispívá k akumulaci organické hmoty v půdě. „Ačkoli může jít o zdánlivě dílčí poznatek, ve skutečnosti jde o proces, který je zásadní pro fungování ekosystémů, a jeho zkoumání pro rozvoj našeho oboru,“ vyzdvihl Jan Frouz.

„Myslím, že stojí za to poznávat, co se nám děje pod nohama,“ řekl Karel Tajovský a poděkoval za podporu kolegům i své rodině, která čas od času vyrážela s oceněným vědcem do terénu.

Osobní integrita, vytrvalost a porozumění
Historik Vojtech Čelko, který působil v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, získal Pamětní medaili Jana Patočky. Zaměřuje se na studium soudobých dějin a česko-slovenských vztahů, významně přispěl k rozvoji česko-slovenské historické spolupráce.


Vojtech Čelko působil v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Jak upozornil laudátor Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu AV ČR, životní dráha Vojtecha Čelka je spjata s klíčovými momenty našich moderních dějin. Profesně osudovým se pro něj stalo setkání s historikem Vilémem Prečanem a práce na dokumentaci událostí roku 1968.

„V období normalizace nemohl působit ve svém oboru a pracoval mimo akademickou sféru, odmítnuto mu bylo na sedmdesát žádostí o zaměstnání,“ upozornil Juraj Hvorecký. K akademické práci se Vojtech Čelko vrátil až po roce 1989 a působil v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

„Vedle vědecké činnosti se věnoval organizaci konferencí, editorským aktivitám a podpoře mladé generace – například prostřednictvím mezinárodní soutěže Eustory,“ uvedl laudátor s tím, že život a práce Vojtecha Čelka jsou podle něj příkladem osobní integrity, vytrvalosti a dlouhodobého úsilí o porozumění moderním dějinám i o prohlubování česko-slovenských vztahů.

„Děkuji za ocenění i vstřícné přijetí a slova, která zazněla,“ řekl Vojtech Čelko a dodal, že když se dozvěděl, že by měl převzít medaili Jana Patočky, vzpomněl si okamžitě na Chartu 77. „V období okolo Charty 77 jsem se dozvěděl o odvaze Jana Patočky a o jeho osobním postoji. Pro mě to byl jeden ze silných momentů, kdy jsem si uvědomil význam osobní statečnosti v intelektuálním i občanském životě.“

Jak Vojtech Čelko uzavřel, Charta 77 byla mimořádně důležitou událostí a její význam je potřeba připomínat i dnes: „Je důležité udržovat historickou paměť a předávat ji dalším generacím, protože formuje naše hodnoty i naše porozumění současnosti.“

Přehled udělovaných medailí najdete na webu Akademie věd ČR.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR.

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce