Jak lépe učit český jazyk a literaturu? Pedagogové se inspirují v Akademii věd
14. 10. 2021
Po roční pauze vynucené pandemií covidu-19 se opět uskutečnila oblíbená Škola českého jazyka a literatury. Už podeváté ji zorganizovala Akademie věd ČR pro učitele, kteří mají zájem se zdokonalovat ve schopnosti zaujmout své žáky a studenty. Ve třídenním programu si poslechli přednášky o češtině na sociálních sítích, vlivu nových médií na komunikaci mladých nebo o trendech v současné poezii.
Škola českého jazyka a literatury se konala v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě a částečně se vysílala i do online prostoru. „Letošní, již devátý ročník školy jsme si s pedagogy velmi užili, protože loni jsme se kvůli lockdownu bohužel nemohli sejít,“ říká odborná garantka akce Markéta Pravdová, která je zástupkyní ředitele Ústavu pro jazyk český AV ČR a členkou Akademické rady. „Víme, že loňský rok byl pro pedagogy nesmírně náročný, a proto nás moc těší možnost osobního setkání, sdílení nových poznatků a bohaté diskuse,“ dodává.
O popularizačním stylu v mediální komunikaci učitelům přednášela Jana Hoffmannová z oddělení stylistiky a sociolingvistiky Ústavu pro jazyk český AV ČR. Její kolegyně Tamah Sherman se pak zaměřila na používání jazyka na sociálních sítích. Zmínila se o fenoménu, kdy si lidé vzájemně na internetu kontrolují správné používání jazyka a utvářejí virtuální komunity ke sdílení humorných příkladů jazykových prohřešků (o tomto tématu jsme psali v časopise AΩ / Věda pro každého 1/2019).
Jedním z přednášejících byl také moderátor České televize Václav Moravec, který se učitelům představil v méně známé podobě vysokoškolského pedagoga a vědce. Zabýval se vlivem emocionality sociálních sítích na mediální komunikaci, s učiteli si povídal také o proměně čtenářství spojené s nástupem síťových digitálních médií.
V druhém dni se program pootočil k trendům v současné české poezii, próze i dramatu (přednášející Martin Lukáš, Alena Šidáková Fialová a Lenka Jungmannová z Ústavu pro českou literaturu AV ČR). Třetí den čekala účastníky školení diskuse o výuce literární historie na středních školách. Přímý přenos z ní se vysílal také online. Vedle čtyřicítky pedagogů v sále se tak do akce mohlo zapojit dalších šest desítek posluchačů.
Více informací naleznete na webu Otevřené vědy.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
- 10. ročník soutěže Věda fotogenická: železo, dračí krev a broučí predátor
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.