Zahlavi

Jak dát smysl otevřené vědě? Zájemci mohou diskutovat na setkání v AV ČR

15. 07. 2025

Jedním z pilířů vědní politiky je otevřená věda – Open Science. Na otázky správy dat, režimů publikování a zpřístupňování vědy veřejnosti se zaměří akce s názvem Jak dát smysl otevřené vědě? Uskuteční se 12. září 2025 pod záštitou Vědecké rady AV ČR v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Setkání nabídne panelové diskuze, workshopy i prezentaci sociologického šetření. Zúčastnit se mohou zdarma nejen badatelé a představitelé vědeckých institucí, ale také veřejnost. Registrovat se lze do 31. srpna 2025.

Diskuze se kromě shrnutí vývoje otevřené vědy a výhledů do budoucna zaměří také na souvislosti principů Open Science s důvěryhodností vědy, institucionální odolností a využitím nových digitálních technologií. Jedním z hlavních témat bude vztah principů otevřené vědy k vědecké integritě a etice. „Příkladem mohou být otevřená data, díky kterým dokumentujeme, že výzkumníci hrají podle pravidel,” vysvětluje člen Akademické rady AV ČR Patrik Španěl.

Mezi zahraničními hosty se objeví například Louise Bezuidenhout (Univerzita v Leidenu) nebo Reese Richardson (projekt The Collection of Open Science Integrity Guides). O české cestě k zavedení principů otevřené vědy pohovoří Patrik Španěl (Akademická rada AV ČR) nebo Dagmar Hanzlíková (Centrum pro podporu open science Univerzity Karlovy).

„Součástí veřejného slyšení bude i prezentace výsledků sociologické studie zpracované v projektu OP JAK AMULET. Ta se zaměřuje na reflexi otevřené vědy tuzemskou výzkumnou obcí – včetně příležitostí a problémů, které zavádění principů přinášejí do jejich každodenní výzkumné praxe,” doplňuje Tereza Stöckelová ze Sociologického ústavu AV ČR.


Program akce je v češtině a angličtině.

Témata workshopů: deníky, komunikace i diskuzní hra
Workshopy v angličtině obsáhnou například práci s elektronickými laboratorními deníky, open-source platformou Data Stewardship Wizard nebo komunikaci vědy s veřejností. V paralelním programu v češtině se mohou účastníci těšit na diskuzní hru Dilema k akademické etice a integritě.

„Setkání vyvrcholí prezentací výsledků doprovodné aktivity v podobě interaktivního online fóra k vybraným otázkám implementace principů otevřené vědy v Česku,” dodává koordinátor akce Michal Trčka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Průběžně aktualizované informace s programem najdete zde.

K účasti se registrujte nejpozději do 31. srpna 2025. Zástupci médií mohou požádat o akreditaci prostřednictvím e-mailové adresy michal.trcka@jh-inst.cas.cz.

Setkání pořádané při projektu OP JAK AMULET pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se uskuteční ve spolupráci s oddělením Open Science Knihovny AV ČR a Centrem pro podporu open science Univerzity Karlovy. Občerstvení pro účastníky je zajištěno. Akce bude živě streamována, pořízen bude i videozáznam.

Publikovala: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce