Zahlavi

Hana Lísalová: Inovace narážejí na překážky, bez investorů končí v šuplíku

02. 09. 2025

Průlomová technologie, kterou vyvinula a patentovala Hana Lísalová s kolegy z Fyzikálního ústavu AV ČR, najde využití v průmyslu, zdravotnictví i potravinářství. Její cestu k „zákazníkům“ nyní urychlí Program rozvoje aplikací a komercializace (PRAK). Podle vědkyně se ale v Česku stále nedaří najít spolehlivé cesty, jak účinně převádět inovace do praxe. Co by podle ní prospělo transferu v Akademii věd ČR?

Transfer technologií v Akademii věd ČR mohu posoudit z úzké perspektivy vědkyně z akademického prostředí a na základě své současné zkušenosti s transferem naší technologie FunBRUSH™, kterou jsme vyvinuli ve Fyzikálním ústavu AV ČR.

Program rozvoje aplikací a komercializace (PRAK), jehož podporu jsme pro náš projekt získali, považuji za velmi dobře nastavený. Zaměřuje se na klíčové aspekty transferu na trh – například podporu tržní analýzy, přípravy propagačních materiálů či marketingových strategií, tedy aktivit, které je obvykle obtížné financovat z grantových nebo institucionálních zdrojů. Přitom právě tyto kroky jsou pro úspěšnou komercializaci nezbytné. Velmi oceňuji poradenství a nabídku služeb, které Centrum transferu AV ČR (CETAV) nabízí. Škoda jen, že je podpora PRAK nastavena pouze na šest měsíců, a ne na delší období.

I přes tyto progresivní snahy CETAV vnímám transfer technologií v Akademii věd ČR jako komplexní otázku přesahující naši instituci i hranice Česka – a to i kvůli provázané legislativě a strategickým nastavením v rámci EU. Celkově je tento systém dle mého nedostatečně účinný a často setrvává na letitých postupech, které se jen pomalu mění.

Transfer: různí lidé, různé názory
Užitečný pohled na současný stav nabízí jednoduchá otázka: co vlastně znamená „úspěšný“ transfer technologií? Zkušenost ukazuje, že různí lidé si pod tímto pojmem představují odlišné věci – od založení start-upu a rozběhnutí výroby po laboratorní testování prototypu. Je třeba dobře vnímat i to, že se potřeby inovací pro reálný transfer přitom zásadně liší podle typu, míry připravenosti i oboru, což souvisí s neefektivním systémovým nastavením podpory inovací v Česku. Zde opět velmi pozitivně vnímám přístup CETAV, v němž je patrné individuální přizpůsobení podpory.

Ačkoli v kontextu podpory inovací v Česku existuje silná podpora tzv. aplikovaného výzkumu (například od Technologické agentury ČR či ministerstev s využitím fondů EU), účinný převod inovací do praxe se stále nedaří v dostatečné míře. Přitom potenciál vědy a inovací v Akademii věd ČR rozhodně je. Co tedy zlepšit, aby se transfer dařil více? A jakou roli v tom mohou hrát vědci?

Propojit se se soukromými partnery
Za jeden z klíčových problémů považuji nedostatečné propojení se soukromými investory, kteří by byli ochotni podpořit průlomové, byť rizikové inovace a jejich vstup na trh. Brzdou bývá i velmi úzké nastavení podmínek grantových výzev v aplikovaném výzkumu, což vede k účelovému vytváření konsorcií a projektům, které sice splňují formální zadání, ale odklánějí se od původního cíle – přinést průlomovou inovaci s globálním dopadem.

Bylo by naivní si nemyslet, že na tomto systému někteří dokonce vědomě parazitují. I navzdory těmto úskalím bych hlasovala pro rozvolnění nastavení grantových podmínek, a tím i pro vyšší míru důvěry v řešitele. I přes příliš specifická nastavení podpory projektů aplikovaného výzkumu se v těchto projektech občas rodí zajímavé nápady a technologie. Problémem je, že většina z nich končí „v šuplíku“, protože po vytvoření prototypu chybí investor ochotný nést náklady na validaci, certifikaci a uvedení technologie (například nového diagnostického zařízení) na trh. Situaci zhoršuje i dlouhodobé podfinancování základního výzkumu, které vědce nutí účelově hledat chybějící prostředky v aplikovaných projektech.

„Říznout“ do věci
V systému zoufale chybí více schopných a osvícených manažerů či transferářů se zkušenostmi z konkrétních průmyslových oborů. Ti by dokázali podporovat odvážná řešení a poskytnout cenné konzultace i kontakty. Často vede celý proces komercializace sám vědec – bez dostatečných zkušeností, s rizikem zbytečných přešlapů a za cenu obrovské časové zátěže na úkor vlastní vědecké práce. Velmi bych si přála, aby se našla politická vůle do věci skutečně „říznout“: podpořit kvalitní odborníky (a nepodporovat nekvalitní), změnit stereotypní vnímání „transferu netransferu“, více otevřít Akademii věd ČR soukromým investorům a účinně podporovat zakládání start-upů s potenciálem přinést skutečně průlomové inovace.

V našem případě si velmi vážím, že kromě oddělení transferu Fyzikálního ústavu AV ČR máme možnost spolupracovat s inkubátorem i&i Prague, který má bohaté zkušenosti včetně praxe se zakládáním biotechnologických start-upů, nás provází touto trnitou cestou. Velmi se těším také na spolupráci s kolegy z CETAV v projektu PRAK-FunBRUSH™, kterou vnímám jako profesionální a individuálně pečující.

Projekt FunBRUSH™ – technologie s globálním potenciálem
V projektu PRAK chceme praktickými kroky zmapovat tržní potenciál technologie FunBRUSH™, kterou jsme vyvinuli a patentovali ve Fyzikálním ústavu AV ČR.

FunBRUSH™ si můžeme představit jako velmi tenkou (nano) vrstvu z tzv. polymerních kartáčů, která účinně brání „biofoulingu“ – nežádoucímu usazování biomolekul, mikroorganismů či jiných látek na površích. Tento problém v současnosti trápí širokou škálu oborů: od biosenzorů a diagnostických zařízení přes zdravotnické implantáty až po balení potravin, léčiv či lodní povlaky.

Naše vrstvy jsou extrémně odolné vůči adsorpci biomakromolekul (včetně krevní plazmy) a přitom umožňují cílenou a stabilní funkční úpravu povrchu. Díky tomu lze na FunBRUSH™ například přichytit specifické biomolekuly pro detekci patogenů v rozličných, i ve velmi komplexních vzorcích, bez nutnosti jejich úpravy. Technologie je chráněna českými i mezinárodními patenty a ověřena v praxi, například při detekci viru SARS-CoV-2 v reálných vzorcích během pandemie covidu-19.

V projektu PRAK FunBRUSH™ chceme technologii posunout k aplikační sféře – optimalizovat její použití pro vybrané průmyslové partnery, ověřit tržní potenciál a připravit cestu k licencování či založení start-upu. Už nyní jednáme s mnoha subjekty z oblasti medicíny a diagnostiky. Cílem je, aby FunBRUSH™ brzy našel cestu z laboratoře do běžné praxe a pomáhal řešit reálné problémy napříč obory.

Více o výzkumech Hany Lísalové se dozvíte v A / Podcastu Akademie věd a také v časopise A / Věda a výzkum (v současnosti A / Magazín). 

Připravila: Hana Lísalová, Fyzikální ústav AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce