Zahlavi

ESFRI zahájilo aktualizaci cestovní mapy výzkumných infrastruktur

11. 10. 2019

Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) odstartovalo 25. září v Bruselu aktualizaci Cestovní mapy, která uvádí evropská vědecká zařízení světové kvality. Do 5. května 2020 může vědecká komunita navrhovat nové projekty výzkumných infrastruktur pro zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Zveřejnění aktualizované Cestovní mapy ESFRI se plánuje na konec roku 2021.

„Mezinárodní výzkumné infrastruktury umožňují vědcům překračovat limity stávajícího poznání,” řekl v Bruselu předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. „Investice do výzkumných infrastruktur mají ale, kromě samotných výsledků výzkumu a vývoje, rovněž významný přesah do socioekonomických oblastí, jsou investicí do budoucnosti ekonomiky a mohou přispět k návrhům řešení společenských a globálních problémů,” dodal Jan Hrušák.

Na projev Jana Hrušáka navázaly členky výkonného výboru Gelsomina Pappalardo a Laurence Lenoir, které představily metodiku pro výběr nových projektů evropských výzkumných infrastruktur v šesti tematických doménách, kterým jsou fyzikální vědy a inženýrství, energetika, environmentální vědy, biologické a lékařské vědysociální a humanitní vědy a ICT (e-infrastruktury). Na Cestovní mapu ESFRI se zařadí jen ty výzkumné infrastruktury, které úspěšně projdou náročným hodnocením. Cestovní mapa navíc popisuje současný přehled výzkumných infrastruktur v Evropě a jejich možná propojení.

Metodika hodnocení výzkumných infrastruktur je jedním z pilířů strategické práce ESFRI v oblasti evropské politiky výzkumu. První Cestovní mapu vydalo ESFRI už v roce 2006 a téměř s okamžitě se stala strategickým dokumentem, který nejen udává budoucnost výzkumných infrastruktur na příštích deset až dvacet let, ale i směruje národní politiky v oblasti výzkumu a vývoje. Celkem pět dosavadních vydání ESFRI Cestovních map, včetně té z roku 2018, mobilizovalo investice ve výši 20 miliard EUR.  

Finanční náročnost budování a provozování ESFRI výzkumných infrastruktur obvykle přesahuje nejen možnosti individuálních výzkumných organizací, ale i celých států. Pro efektivní využití prostředků je mezinárodní pojetí výzkumných infrastruktur naprosto klíčové.

Synchrotrony, lasery, teleskopy, superpočítače, archivy a sbírky nebo komunikační technologie, to je jen malý výčet služeb a zdrojů, které výzkumné infrastruktury nabízí na bázi otevřeného přístupu prakticky každému vědci.



Na fotografii (zleva): Adam Tyson, Jose Luis Martinez, Jeannette Ridder-Numan, Jan Hrusak, Laurence Lenoir, Gelsomina Pappalardo, Inmaculada Figueroa.

Více informací o vyhlášení Cestovní mapy ESFRI 2021: https://www.esfri.eu/esfri-events/roadmap-2021-infoday

Nejnovější informace a Příručku pro Cestovní mapu ESFRI 2021 lze nalézt zde: https://www.esfri.eu/esfri-roadmap-2021.

Připravila Vlaďka Coufalová, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
FOTO: Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce