
Dlouholetá a kvalitní práce zaslouží uznání. Předsedkyně udělila děkovné listy
15. 05. 2024
Možná nejsou tolik vidět, jejich práce je ale pro Akademii věd ČR a její pracoviště důležitá. Ať už jde o administrativní a technické zaměstnance, nebo laboranty, svou odborností, pečlivostí a loajalitou přispěli, aby se naše instituce těšila z profesionálního zázemí. A za to si zaslouží poděkovat. Dohromady 14 kolegům a kolegyním, kteří pracovní život spojili s Akademií věd ČR, předala 14. května 2024 předsedkyně instituce Eva Zažímalová děkovné listy.
Tradici děkovných listů založil v roce 2007 tehdejší předseda Akademie věd ČR Rudolf Zahradník. Jejich smyslem je ocenit zvláště zasloužilé odborné, organizační, administrativní a technické zaměstnance a zaměstnankyně, kteří významně přispěli k činnosti svého pracoviště, a tím i naší organizace jako takové.
„Vědeckou práci bez podpory nevědeckého personálu provozovat nejde. Názorně to ukazují i návrhové listy plné upřímných slov uznání o vás i vaší práci,“ zdůraznila při ceremoniálu ve vile Lanna v pražské Bubenči předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Jak zdůraznila, právě i ocenění kolegové a kolegyně jsou, vedle smysluplné a prospěšné práce, jedním z hlavních důvodů, proč v Akademii věd pracujeme dlouhodobě. „Nejde samozřejmě pouze o vědce a vědkyně, ale také o ty, jež napomáhají, aby pracoviště fungovala efektivně a stále se mohla zlepšovat a lépe tak sloužit k prospěchu naší společnosti,“ dodala Eva Zažímalová.
Předsedkyně Akademie věd předala děkovné listy společně s místopředsedou Ondřejem Beránkem zaměstnancům a zaměstnankyním ústavů ze všech tří vědních oblastí, ale také z Kanceláře Akademie věd ČR. „Jsem přesvědčena, že rozhodnutí pracovat s lidmi, kteří sdílejí podobné hodnoty a víru, že práce pro vědeckou instituci má svůj smysl, za to stálo a náplň zaměstnání vám přinášela a přináší radost i uspokojení,“ uzavřela Eva Zažímalová.
Držitelé děkovných listů za rok 2024
Ivan Čeloud, Biofyzikální ústav AV ČR
Barbara Česneková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Hana Křivánková, Biofyzikální ústav AV ČR
Ivana Látalová, Biofyzikální ústav AV ČR
Alena Marejková, Kancelář Akademie věd ČR
Xénie Pavlíčková, Biofyzikální ústav AV ČR
Jiří Pernes, Ústav pro soudové dějiny AV ČR
Kateřina Sedlická, Etnologický ústav AV ČR
Marie Snopková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Ivana Svobodová, Kancelář Akademie vědy ČR
Jan Škoda, Biotechnologický ústav AV ČR
Renáta Turečková, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Lucie Vasiljevová, Národohospodářský ústav AV ČR
Krešimir Žigić, Národohospodářský ústav AV ČR
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR;
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.