Zahlavi

Čolci vydávají pod vodou zvuk podobný klikání, odhalili vědci z Ústavu biologie obratlovců

28. 03. 2019

Na hraně slyšitelnosti je pro člověka zvuk, který pod vodou vydávají dva druhy evropských čolků – čolek horský a čolek obecný. Zvukové projevy jako první zaznamenal a popsal tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky studie také ukázaly překvapivou podobnost čolčího klikání jak mezi druhy, tak mezi samci a samicemi. Práci českých vědců v těchto dnech uveřejňuje PeerJ-Journal of Life and Environmental Sciences.

Zatímco skřehotání či kvákání žab je všeobecně známé, nelze totéž říci o hlasových projevech ocasatých obojživelníků, kam patří čolci nebo mloci. Doposud byly u těchto obojživelníků zaznamenány jen zvuky jako občasné zasyčení, zamlaskání nebo zapištění vydávané zvířaty na souši při ohrožení, během přijímání potravy, páření či potyčkách s ostatními jedinci. Zvuková produkce mloků a čolků byla zjištěna i pod vodou, ale dosud pouze u čtyř amerických druhů.

Čolek obecný, jehož zvukové projevy zkoumali vědci z Ústavu biologie obratlovců

Druhová proměnlivost

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR jako první zaznamenali a popsali zvukové projevy pod vodou u dvou evropských druhů čolků – čolka horského (Ichthyosaura alpestris) a čolka obecného (Lissotriton vulgaris). „Podvodní zvuky lze nejlépe popsat jako klikání s nejčastějšími frekvencemi v rozsahu 7 až 8 kHz a 14 až 17 kHz, přičemž lidské ucho je schopno zaznamenávat zvuky v rozsahu 16 Hz až 20 kHz,“ říká Lumír Gvoždík, který v Ústavu biologie obratlovců AV ČR vede tým zabývající se výzkumem čolků.

Studie českých vědců se netýká pouze popisu vlastního hlasového projevu. Zabývá se také doposud neprozkoumanou vnitro- a mezidruhovou proměnlivostí, což je informace nezbytná k tomu, zda se toto klikání mohlo uplatnit při rozmnožování či rozlišení jednoho druhu od druhého.

„I po 250 letech od svého vědeckého popisu nás dokázali čolci překvapit. Klikání mezi druhy i mezi samci a samicemi bylo nečekaně podobné,“ upozorňuje Lumír Gvoždík. Naopak individuální rozdíly ve vyluzovaných zvucích vysvětlily u studovaných zvukových parametrů 40 až 50 % jejich celkové proměnlivosti. „Pokud jsou čolci schopni tyto individuální zvukové rozdíly zaznamenat, mohou být schopni rozlišit ve tmě jiné jedince, a to bez ohledu na pohlaví a druhovou příslušnost. To jim může poskytnout informace o počtu jiných čolků v daném okolí, čímž mohou snížit vzájemnou konkurenci např. o potravu či prostor,“ vysvětluje vědec.

Spektrogram podvodních zvuků u A: čolka horského (Ichthyosaura alpestris) a B: čolka.obecného (Lissotriton vulgaris).

 

Zvuková ukázka

 

Slouží čolčí klikání k echolokaci?

Další velmi zajímavou možností je, že zvuky vydávané při vysokých frekvencích by mohly čolkům sloužit k echolokaci, tj. umožnit jim orientaci v prostoru, podobně jako u některých ptáků a savců.

Studie českých vědců významně přispěla k dosud málo prozkoumanému fenoménu hlasových projevů ocasatých obojživelníků. Bude však potřeba provést ještě mnoho experimentálních a srovnávacích studií, aby se zjistilo, jak čolci zvuk vlastně vytvářejí, jaké jsou jejich sluchové schopnosti a také jaké jsou ekologické a evolučních důsledky jejich podvodních zvukových projevů.

„Obojživelníků v celosvětovém měřítku dramaticky ubývá. Doufejme, že budeme mít dost času tajemství čolčího klikání zevrubně prozkoumat,“ dodává Lumír Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Video se zvuky čolků je možné sledovat na facebookovém profilu AV ČR.

Na titulním obrázku čolek horský, samec v období rozmnožování

Související články:

Předsedkyně navštívila úspěšné pracoviště ve Studenci

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Alenou Fornůskovou, Ústav biologie obratlovců AV ČR
Foto: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce