
Česko na špičce Evropy? Pomoci má nová Inovační strategie
18. 02. 2019
Ambiciózní plán, který má Česko katapultovat na špičku Evropy, představil dnes premiér a šéf Rady pro výzkum, vývoj a inovace Andrej Babiš. Seminář k Inovační strategii České republiky do roku 2030, na kterém se sešla řada představitelů z řad politiky i výzkumu, se konal v Lichtenštejnském paláci.
„Je to konkrétní plán, jak se dostat tam, kde už jsme jednou byli a kam se chceme vrátit,“ řekl premiér. Inovační strategii, která chce zlepšit podmínky ve výzkumu a v jeho financování a hodnocení, počátkem letošního února schválila vláda. Bylo to jen krátce poté, co ji v lednu odsouhlasila vládní Rada pro výzkum (Andrej Babiš je zároveň jejím předsedou). Koncepce má tak nakročeno k rychlé realizaci, otázkou však je, jestli se podaří udržet dlouhodobý plán.
Spin-off firmy i inovační centra
Inovativní strategie obsahuje devět pilířů, které se týkají jak chytré infrastruktury, nové metodiky hodnocení vědy, start-upů a spin-off firem, tak změn v oblasti patentové politiky, digitalizace, změněné podoby daňových odpočtů na výzkum a vývoj nebo propagace země v zahraničí. Akademii věd nejvíce ovlivní změny v ochraně duševního vlastnictví a rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center.
Strategii podpoří i sada barevných brožur, obsahující charakteristiky jednotlivých pilířů
Inovační strategie pro období 2019 až 2030 má podle premiéra Andreje Babiše posunout Českou republiku k realizaci finálních výrobků a k vytváření přidané hodnoty. Zatímco v současnosti je v České republice podíl výdajů na výzkum, vývoj a inovace 1,79 procenta HDP, v příštích letech má toto číslo podle inovační strategie zásadně vzrůst.
„Naší ambicí je do roku 2025 se dostat na 2,5 procenta, a když vše půjde dobře, tak zamířit v dalších pěti letech až ke třem procentům“, připomněl místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček. Na koncepci spolupracovali kromě členů Rady také lidé z Akademie věd ČR, vysokých škol, podnikatelské asociace či ministerstev. Celkem šlo o více než 30 odborníků.
Přepisuje se civilizační kód
Inovační strategii vítá i předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová: „Česká republika neoplývá nerostným bohatství, ale disponuje vzdělanými a šikovnými lidmi. A právě kvalitní vzdělání, věda a průmysl je zárukou příští prosperity,“ uvedla na tiskové konferenci. Podobně to vidí i místopředseda AV ČR Pavel Baran: „Jedná se o změnu civilizačního kódu, klíčové je si to odpracovat, nejde jen o akční plán strategie, ale též o důslednou kontrolu jednotlivých kroků se Strategií 2030 spojených,“ míní Baran.
Na titulním snímku (zprava): premiér Andrej Babiš, místopředseda RVVI Karel Havlíček, rektor UK Tomáš Zima, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a místopředseda RVVI Petr Dvořák
Připravil: Jan Martinek a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Související články:
Nová strategie Rady pro výzkum: Zařadit Česko mezi nejlepší inovátory Evropy
Přečtěte si také
- Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
- Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
- Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
- Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
- Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.