Zahlavi

Česko na špičce Evropy? Pomoci má nová Inovační strategie

18. 02. 2019

Ambiciózní plán, který má Česko katapultovat na špičku Evropy, představil dnes premiér a šéf Rady pro výzkum, vývoj a inovace Andrej Babiš. Seminář k Inovační strategii České republiky do roku 2030, na kterém se sešla řada představitelů z řad politiky i výzkumu, se konal v Lichtenštejnském paláci.

„Je to konkrétní plán, jak se dostat tam, kde už jsme jednou byli a kam se chceme vrátit,“ řekl  premiér. Inovační strategii, která chce zlepšit podmínky ve výzkumu a v jeho financování a hodnocení, počátkem letošního února schválila vláda. Bylo to jen krátce poté, co ji v lednu odsouhlasila vládní Rada pro výzkum (Andrej Babiš je zároveň jejím předsedou). Koncepce má tak nakročeno k rychlé realizaci, otázkou však je, jestli se podaří udržet dlouhodobý plán.

Spin-off firmy i inovační centra

Inovativní strategie obsahuje devět pilířů, které se týkají jak chytré infrastruktury, nové metodiky hodnocení vědy, start-upů a spin-off firem, tak změn v oblasti patentové politiky, digitalizace, změněné podoby daňových odpočtů na výzkum a vývoj nebo propagace země v zahraničí. Akademii věd nejvíce ovlivní změny v ochraně duševního vlastnictví a rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center.

Strategii podpoří i sada barevných brožur, obsahující charakteristiky jednotlivých pilířů

Inovační strategie pro období 2019 až 2030 má podle premiéra Andreje Babiše posunout Českou republiku k realizaci finálních výrobků a k vytváření přidané hodnoty. Zatímco v současnosti je v České republice podíl výdajů na výzkum, vývoj a inovace 1,79 procenta HDP, v příštích letech má toto číslo podle inovační strategie zásadně vzrůst.

„Naší ambicí je do roku 2025 se dostat na 2,5 procenta, a když vše půjde dobře, tak zamířit v dalších pěti letech až ke třem procentům“, připomněl místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček. Na koncepci spolupracovali kromě členů Rady také lidé z Akademie věd ČR, vysokých škol, podnikatelské asociace či ministerstev. Celkem šlo o více než 30 odborníků.

Přepisuje se civilizační kód

Inovační strategii vítá i předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová: „Česká republika neoplývá nerostným bohatství, ale disponuje vzdělanými a šikovnými lidmi. A právě kvalitní vzdělání, věda a průmysl je zárukou příští prosperity,“ uvedla na tiskové konferenci. Podobně to vidí i místopředseda AV ČR Pavel Baran: „Jedná se o změnu civilizačního kódu, klíčové je si to odpracovat, nejde jen o akční plán strategie, ale též o důslednou kontrolu jednotlivých kroků se Strategií 2030 spojených,“ míní Baran.

Na titulním snímku (zprava): premiér Andrej Babiš, místopředseda RVVI Karel Havlíček, rektor UK Tomáš Zima, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a místopředseda RVVI Petr Dvořák 

Připravil: Jan Martinek a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Související články:

Nová strategie Rady pro výzkum: Zařadit Česko mezi nejlepší inovátory Evropy

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce