Zahlavi

Časopis AΩ: Co víme o Slunci, hackerech nejen ve válce a nové češtině

27. 04. 2022

Slunce je naší nejbližší a nejdůležitější hvězdou. Přesto o ní stále mnoho nevíme. Nová zjištění si všichni slibujeme od sondy Solar Orbiter, která se po dvou letech své pouti přiblížila ke Slunci. Co všechno se díky ní dozvíme? Napoví aktuální číslo popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.

Omega 1
AΩ 1/2022 (verze k listování)
AΩ 1/2022 (verze ke stažení)

Zajímavostem o Slunci se věnuje osm stran časopisu AΩ / Věda pro každého. Nechybí v něm ale ani jiná témata:

Evoluce ve sklenici mléka (s. 12) – Mléko nemůže pít každý, někteří lidé totiž nemají mutaci genu pro trávení laktózy.

Nová slova patří mladým (s. 18) – „Na kyberpárty padla řeč na češtinu a byl z toho hajp. K diskusi o divnopravidlech se přidali planetariáni. Flexili, LOL.“ Rozuměli jste? Jestli ne, přečtete si rozhovor s Michaelou Liškovou z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Anonymous, hackeři a hybridní válka (s. 34) – Hacker jako osamělý digitální zločinec, který za sebou nezanechává stopy? Služeb hackerů dnes využívají firmy, vlády a někdy pracují i ve jménu velkých ideálů.

Časopis AΩ / Věda pro každého vychází jednou za půl roku vždy při příležitosti jedné ze dvou velkých popularizačních akcí Akademie věd ČR – Veletrhu vědy na jaře a Týdnu AV ČR na podzim.

Všechna dosavadní čísla časopisu AΩ / Věda pro každého, ale i periodika A / Věda a výzkum naleznete na našem webu.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce