
Biologické centrum Akademie věd ČR posílí výzkum rostlin
05. 09. 2022
Excelentní výzkumné centrum zaměřené na molekulární život rostlin vznikne na Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Biologické centrum díky evropskému grantu v programu ERA Chair založí dvě nové výzkumné skupiny v molekulární biologii rostlin, posílí infrastrukturu rostlinného výzkumu a ustaví šestičlennou mezinárodní vědeckou radu vedenou předním rostlinným biologem Jiřím Frimlem. Projekt s názvem MOLIPEC odstartuje v lednu 2023, již nyní ale centrum hledá kandidáty na nové lídry výzkumných týmů.
Rostlinná biologie patří ke stěžejním pilířům přírodních věd a krom jiného přináší zásadní poznatky o mechanismech vývoje a adaptace rostlin, které jsou důležité pro efektivní a udržitelné zemědělství. V současnosti, kdy společnost čelí bezprecedentním výzvám, jako je změna klimatu a znečištění životního prostředí, a zároveň rychlému růstu lidské populace, bude význam rostlinného výzkumu stále důležitější. „Pokud chceme při úbytku a snižující se kvalitě orné půdy a při stále nepříznivějších environmentálních podmínkách zvýšit výnos plodin, neobejdeme se bez znalosti základních molekulárních mechanismů adaptace rostlin na měnící se prostředí. Jsem přesvědčená, že díky tomuto prestižnímu evropskému grantu Biologického centra a zapojení profesora Frimla přinese Akademie věd další nové poznatky o molekulárním životě rostlin, které budou v budoucnu nezbytným nástrojem pro udržitelné zemědělství,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.
Evropský grant z výzvy ERA Chair putuje na Ústav molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR, potrvá 5 let od roku 2023 do roku 2027 a je financován více než 2,5 miliony Euro (63 mil. Kč). Díky projektu MOLIPEC vzniknou dvě nové výzkumné skupiny vybrané v mezinárodním výběrovém řízení, které se zaměří na moderní přístupy pro zodpovězení aktuálních otázek v molekulární biologii rostlin. Posílí se servisní podpora a základní infrastruktura pro pěstování rostlin v kontrolovatelných podmínkách a konfokální mikroskopie umožňující sledování dějů v rostlinných buňkách. Zkušenosti si budou výzkumníci a studenti předávat v mentoringových programech a na zahraničních stážích. Výsledky rostlinného výzkumu budou systematicky sdíleny s odbornou a laickou veřejností. Zároveň bude založena šestičlenná mezinárodní rada předních odborníků z oboru, kteří posílí excelentní výzkum rostlin na Biologickém centru. Jejím předsedou bude profesor Jiří Friml.
Rostlinný biolog Jiří Friml patří k nejcitovanějším českým vědcům na světě. Je držitelem významných výzkumných grantů a získal řadu evropských a amerických ocenění za svůj vědecký přínos, mj. figuruje na seznamu nejvlivnějších vědeckých mozků světa (The World's Most Influential Scientific Minds). Vedl výzkumnou skupinu věnující se rostlinné molekulární biologii na univerzitě v německém Tübingenu, byl profesorem v belgickém Gentu a nyní působí na vědeckém institutu ISTA v Rakousku (Institute of Science and Technology Austria). Na Biologickém centru Jiří Friml zasedá od roku 2019 v mezinárodní radě International Advisory Board. S projektem MOLIPEC se rozšíří manažerské a mentorské působení Jiřího Frimla v českém výzkumném prostoru.
„Máme obrovskou radost z projektu prestižního evropského programu ERA Chair vedeného prof. Jiřím Frimlem. Umožní nám ještě více posílit mezinárodní charakter Biologického centra Akademie věd České republiky i vnímání kvalitního vědeckého výzkumu v Českých Budějovicích vědeckou komunitou v zahraničí,“ říká ředitel Biologického centra Libor Grubhoffer.
Grantová výzva ERA Chair je součástí prestižního evropského programu Horizon Europe zaměřeného na financování výzkumu a inovací. Za posledních šest let v evropské konkurenci uspělo jen 9 projektů z České republiky. Letos grant získaly čtyři české instituce. Kromě Biologického centra AV ČR je to Filosofický ústav AV ČR, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci.
Biologické centrum AV ČR patří se svými pěti výzkumnými ústavy a více než 800 zaměstnanci mezi největší české vědecké instituce. Zaměřuje se na evoluční a vývojové trendy biologie a ekologie, které reagují na problémy globálního významu a udržitelnosti života na zemi. Jedním z výzkumných pracovišť Biologického centra je Ústav molekulární biologie rostlin (ÚMBR), jehož šest dosavadních výzkumných skupin se věnuje molekulární cytogenetice, biofyzice a biochemii, epigenetice, molekulární signalizaci, virologii a fotosyntéze.
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková
referentka publicity
Biologické centrum AV ČR
e-mail: daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
- Ve čtvrtek se Letňany otevřou tomu nejzajímavějšímu z výzkumu
- Web Agrorisk varuje před rizikem tepelného stresu pro skot i pro ryby
- Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
- Největší evropská konference o výzbroji a výstroji Římanů začne v Brně
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.