Zahlavi

Akademie věd se tradičně zapojí do Noci vědců. Hlavním tématem je čas

23. 09. 2021

Víte, proč bychom neměli ponocovat? Kolik času máme na předpověď počasí? Nebo jak čas zkoumají astronomové? Odpovědi můžete najít, pokud si nenecháte ujít šestnáctý ročník celoevropské vědecko-popularizační akce Noc vědců. Koná se v pátek 24. září 2021 a bohatý program si pro veřejnost připravila také pracoviště Akademie věd ČR.

Ústředním tématem letošního ročníku Noci vědců je čas, fenomén, kterému se ve svých výzkumech věnují i mnozí odborníci z ústavů Akademie věd ČR. Fyzikální ústav pro návštěvníky například přichystal zábavnou časostezku, v brněnském Ústavu výzkumu globální změny se pro změnu dozvíte, kolik času lidstvu zbývá na řešení problematiky změny klimatu. Chcete-li zjistit, jak staré jsou mikroskopické řasy a sinice, zamiřte do Centra Algatech v Třeboni.

Centrum Algatech
Jak staré jsou mikroskopické řasy a sinice, se dozvíte v Centru Algatech v Třeboni.

Do akce se zapojí i další pracoviště, pražská i mimopražská (v Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Třeboni, Bílém Kříži, Řeži, Liběchově, Ondřejově a Dolních Břežanech). Připraveny jsou exkurze, pokusy, workshopy, přednášky, soutěže, projekce a mnoho dalšího. Biologické centrum v Českých Budějovicích dokonce přichystalo únikovou hru, při které bude potřeba zapojit všechny psychické a fyzické síly, abyste unikli biologickému nebezpečí.

Sídlo Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze tentokrát zůstane pro návštěvníky zavřené. Zapojit se ale můžete online. Program odstartuje v 17 hodin – stačí se podívat na web Noci vědců a vybrat si například některou z nabízených přednášek. O flámech Františka Gellnera (aneb co znamená trávit čas opravdu nemravně) pohovoří Lucie Kořínková z Ústavu pro českou literaturu. Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry prozradí, proč je čas tak důležitý při předpovídání počasí a zda mohou meteorologové vydat předpověď počasí na několik týdnů dopředu.

Kompletní program naleznete zde. Na některé akce je nezbytná rezervace.

Pro snadnější orientaci v programu je připravena i mobilní aplikace Noci vědců, dostupná pro Android a iOS.

Tématu čas jsme se obšírně věnovali v časopise A / Věda a výzkum

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce