
Akademie věd podpoří inovativní nápady v dalším kole programu PRAK
03. 11. 2025
Program rozvoje aplikací a komercializace už pošesté podpoří projekty, aby našly uplatnění v praxi. O částku až 500 tisíc korun mohou požádat vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR do 9. prosince 2025. Využijí je na pokrytí osobních nákladů a aktivit spojených s rozvojem aplikačního potenciálu svých výzkumů.
Projekty, které získají podporu Program rozvoje aplikací a komercializace, zkráceně PRAK, vybírá panel externích odborníků. Externisté z byznysové sféry nabízejí vědcům a vědkyním i konzultace jejich podnikatelských záměrů. Vedoucí Centra transferu AV ČR Martin Smekal podotýká, že v pěti předcházejících kolech navrhl hodnoticí panel k podpoře celkem 107 projektů, z nichž Akademická rada AV ČR vybrala 59: „Nejvíce podpořených projektů pocházelo z věd o neživé přírodě.“
Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která má transfer v naší instituci v gesci, zdůrazňuje, že perspektivním projektům je třeba cestu k jejich uplatnění usnadnit: „Program PRAK pomáhá vědcům a vědkyním, aby se mohli soustředit hlavně na vědeckou práci. Slouží nejen jako akcelerátor pro transfer, ale pracoviště rovněž motivuje, aby hledala pro své objevy případné aplikace.“
Akademie věd ČR nabízí prostřednictvím programu PRAK přímou finanční podporu až do výše 500 tisíc korun na pokrytí osobních nákladů a klíčových aktivit spojených s rozvojem aplikačního potenciálu výzkumných výsledků.
„Účastníkům nabízíme poradenství při ochraně duševního vlastnictví, pomoc s nalezením aplikačního partnera, konzultace s odborníky na komercializaci a také podporu při přípravě spin-off společnosti,“ pokračuje Martin Smekal. Cílem programu PRAK je tak především podpořit badatele a jejich týmy, které se chtějí zaměřit na transfer výsledků výzkumu s vysokou úrovní technologické připravenosti.
Harmonogram výzvy
Uzávěrka přihlášek: 9. prosince 2025
Pitch Academy: 16. prosince 2025
Realizace projektů: 16. února – 14. srpna 2026
Podrobné informace o programu a přihlašování najdete na Portálu transferu AV ČR.
O programu PRAK a zkušenostech s ním se více dočtete také v sekci A / Z Akademie.
Hana Lísalová: Inovace narážejí na překážky, bez investorů končí v šuplíku
Jiří Junek: Mosty mezi laboratoří a trhem nestačí stavět, musí se po nich i chodit
Dotkni se historie. V online laboratoři HistoryLab žáci poznávají minulost
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
- Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
- AV ČR podpořila prémiemi devět osobností, které posouvají hranice poznání
- Fyzik Tomáš Jungwirth převzal od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy
- V AV ČR se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
- Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
- AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.