Zahlavi

Áčko: o houbách, tělesných kuriozitách a umučení svaté Ludmily

15. 09. 2021

O houbaření lze s trochou nadsázky tvrdit, že je českým národním sportem. Ačkoli se plody lesa dají sbírat celoročně, během léta a brzkého podzimu hledání hub v mechu, trávě a mezi jehličím vrcholí. Houby jsou ale zajímavé nejen coby ingredience při vaření, vyznačují se unikátními vztahy s rostlinami a také skutečností, že dokážou absorbovat z půdy různé prvky, a to i nebezpečné kovy. Jak to dělají, jsme zjišťovali pro aktuální číslo časopisu A / Věda a výzkum.

A / Věda a výzkum 3/2021
3/2021 (verze k listování)
3/2021 (verze ke stažení)

Arzen, kadmium, stříbro nebo rtuť – jedovaté koncentrace kovů v houbách se stávají příčinou lehčích či těžších otrav. Příběhy z historie to dokládají. Vědci z Akademie věd ČR studují, jak houby vstřebávají v půdě obsažené molekuly kovů. Některé procesy zůstávají stále skryté, jisté však je, že důležitou roli hraje mycelium – spletitá síť houbových vláken. Stejná síť zprostředkovává i oboustranně výhodné partnerství hub s rostlinami, které před několika sty milionů let umožnilo vystoupit rostlinám z moře na souš. Čtěte na stranách 18 až 31.

Další výběr článků:

Jinakost ve světě normality – Tělesné odlišnosti přitahují pozornost. Nejen dnes, ale i v minulosti. „Na panovnických dvorech se objevovali ‚dvorní blázni‘, například liliputáni nebo mouřeníni. To je další forma vystavování jinakosti, která předchází tu moderní formu, tedy takzvané freak shows, kterým se v českých zemích říkalo anatomická muzea nebo přehlídky kuriozit,“ říká v rozhovoru Filip Herza z Etnologického ústavu AV ČR.

Zbourat nebo zachránit? – Naše země patřily mezi silně průmyslové již v dobách monarchie. Více než 150 let trvající industrializace u nás zanechala hmatatelné stopy. Podle odhadů se tu nachází přes 11 tisíc brownfieldů. Jsou tyto zanedbané chátrající ruiny příležitostí pro demoliční firmu, či pro investora? O tom, jak se v Česku nakládá s brownfieldy, jsme hovořili s Petrem Klusáčkem z Ústavu geoniky AV ČR.

Babička českého národa – Pro svou mučednickou smrt se stala významnou náboženskou a později i vlasteneckou ikonou, jednou ze světeckých postav „českého nebe“. Svatá Ludmila – babička svatého Václava i jeho bratra a vraha v jedné osobě, Boleslava – je symbolem dobroty, laskavosti a zbožnosti. Co ale víme o odvážné kněžně, od jejíž smrti letos uplynulo 1100 let? O své poznatky se s námi podělili vědci z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Pozor, vaše klíště je zavirované – Klíšťová encefalitida může být pro člověka fatální. Nemoci by mohlo nově zabránit odhalení nakaženého parazita v laboratoři a včasné podání protilátky, kterou vyvíjejí výzkumníci z Biologického centra AV ČR ve spolupráci s nobelistou Charlesem M. Ricem. Virolog Daniel Růžek nás provedl cestou nebezpečného patogenu z klíštěte do těla hostitele a vysvětlil, jak by lék proti chorobě v budoucnu mohl fungovat.

Pod sluncem je největší světlo – Před deseti lety jí takzvaní solární baroni pokazili pověst. Vědci ale fotovoltaiku i nadále považují za nadějný alternativní způsob, jak produkovat elektřinu. Místo na polích by tak modré panely s křemíkovými deskami mohly činit na střechách rodinných domů. Badatelé z Fyzikálního ústavu AV ČR také přispěli k tomu, že evropské firmy vyrábějící panely mohou konkurovat asijským.

Centrum pro výzkum fotografie – Péče o desítky tisíc cenných historických fotografií i záchrana a zpřístupnění díla Josefa Sudka patří k hlavním úkolům výzkumného centra založeného při Ústavu dějin umění AV ČR. Zajímavé je totiž nejen to, co je na fotografiích zachyceno, nepopiratelnou historickou a uměleckou hodnotu mají samy snímky coby médium.

Všechna dosavadní čísla časopisu A / Věda a výzkum jsou k dispozici zdarma a online na webu Akademie věd ČR.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce