Zpráva EASAC: Meat Alternatives
27. 11. 2025
Mezinárodní organizace EASAC vydala novou zprávu o alternativách masa, která shrnuje aktuální vědecké poznatky o rostlinných, hmyzích, fermentačních i kultivovaných proteinech. Zpráva upozorňuje, že EU připravuje Proteinovou strategii, ale současné politiky zaostávají za technologickým vývojem.
Autoři vyzývají EU k rychlému jednání, aby podpořila inovace, zajistila potravinovou bezpečnost a splnila klimatické i biodiverzitní cíle. Budoucí generace budou pravděpodobně jíst méně masa, což může být nezbytné i prospěšné. Zpráva nabízí doporučení, jak spotřebu masa snižovat a usnadnit lidem zdravější a udržitelnější volby.
Na uvedené zprávě, která je dostupná zde, se podílel jako peer revievew prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Foto: Pixabay
Přečtěte si také
- Japonsko - JSPS Postdoctoral Fellowship for Overseas Researchers 2026
- Vyhlášení 10. výzvy SEA-Europe JFS pro rok 2027/2029
- Setkání s francouzskou vědeckou atašé 3. 12.
- Embassy Lecture: Intraseasonal Climate Variability and Its Impact on Society: South Africa and the Czech Republic in Partnership
- Výzva ALLEA na nominaci expertů - Rada pro etiku a integritu ve výzkumu
- MIT-Czech Republic IOCB Tech Foundation Seed Fund
- Falling Walls Innovation Workshop - registrace do 11. září
- konference Building Bridges - využití AI
- Ignaz L. Lieben Award 2025
- EASAC výzva na nominaci programového ředitele pro oblast Energie
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.