
Zoo Praha a Akademie věd ČR spojují síly k záchraně ohrožených savců
29. 08. 2025
Memorandum o vzájemné spolupráci zaměřené na záchranu koně Převalského a dalších ohrožených druhů savců dnes podepsaly Zoo Praha, Akademie věd ČR a další přední české veřejné výzkumné instituce. Společné aktivity, které dokument vymezuje, zahrnují efektivní zachování genetického materiálu i ochranu ohrožených druhů v místě jejich výskytu i mimo něj. Obdobně komplexní program ochrany dosud v České republice chyběl.
Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je nyní ohroženo vyhynutím přibližně 45 000 druhů živočichů, rostlin a hub. Pro jejich záchranu je zásadní uchovat zbývající genetickou diverzitu ve formě životaschopného biologického materiálu – zejména tělních buněk, ale i buněk pohlavních a zárodečných. Pomocí moderních technologií bude možné předejít úplnému vyhynutí těchto druhů a navrátit je do volné přírody, jako se to daří v případě koně Převalského.
„Je to naše odpovědnost vůči budoucím generacím. Chceme rozšířit spektrum současných aktivit, aby se schéma záchrany, které budeme společně vyvíjet, mohlo aplikovat i pro další druhy savců,“ říká Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR.
„Záměr spojit síly Zoo Praha a výzkumných ústavů AV ČR vznikl během mé debaty s předchozí předsedkyní Akademie věd prof. Evou Zažímalovou,“ vysvětluje Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha. „Tématem tohoto rozhovoru byli ikoničtí koně Převalského a možnosti, jak při jejich záchraně a návratu do přírody využít současné vědy. Následovalo první a poté mnoho dalších setkání zástupců příslušných institucí, která nyní vyústila v podpis Memoranda o vzájemné spolupráci,“ uvádí Miroslav Bobek.
Analýzy, uchovávání materiálu, vývoj pokročilých technik
Memorandum o vzájemné spolupráci dnes v sídle AV ČR na Národní kromě Miroslava Bobka za Zoo Praha a Radomíra Pánka za Akademii věd ČR podepsali: Jan Malínský, pověřený řízením Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Jana Rychtářová, pověřená ředitelka Výzkumného ústavu živočišné výroby, a Ildikó Csölle Putzová, zástupkyně ředitele Výzkumného ústavu veterinárního lékařství.
Zoo Praha se dle Memoranda zavazuje, že bude poskytovat biologický materiál koně Převalského i dalších savců a podílet se na vzdělávacích aktivitách. Akademie věd ČR se ujme koordinace činností zapojených institucí. Ústav experimentální medicíny AV ČR bude provádět genetické analýzy, zkoumat kvalitu vzorků a vyvíjet pokročilé buněčné techniky. Výzkumný ústav živočišné výroby zajistí uchovávání buněčných linií, kryokonzervaci a lyofilizaci spermií i genomické analýzy a Výzkumný ústav veterinárního lékařství se zaměří na molekulární a cytogenetické analýzy a spolupráci při konzervaci genetického materiálu.
Přečtěte si také
- Třetina české veřejnosti vnímá filozofii pozitivně, ukazuje unikátní výzkum
- Česká data a výpočty pomohly k nalezení meteoritů ze 24. července v Polsku
- Nová studie přináší zásadní poznatky o vývoji krvetvorby u novorozených dětí
- Na Festivalu vědy & techniky v Brně budou matadoři i nováčci z Akademie věd
- Poklad z české přírody. Užovka stromová překvapila genetickou bohatostí
- Vědci popsali nové „písmeno“ v tubulinovém kódu, důležité pro vývoj neuronů
- Nově objevená houba může pomoci v boji s tropickými nemocemi
- Fotografie pod lupou – příběhy ukryté v detailech ve Window Gallery
- Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy
- IDEA Talks pro volby 2025: Co hledat ve volebních programech
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.