Znovu do terénu za bělozubkou tmavou. S výzkumem může pomoci veřejnost

Bělozubka tmavá je v Česku stále poměrně novým druhem, o kterém se toho moc neví. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Muzea Karlovy Vary za ní proto opět vyrážejí na Chebsko. Podobně jako v předchozích letech žádají o pomoc veřejnost. Podzim a zima jsou pro pozorování bělozubek i příbuzných rejsků ideální, protože se, stejně jako myši, často stěhují do lidských obydlí.

Právě na Chebsku zaznamenal tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) bělozubku tmavou před třemi lety, v roce 2022, v České republice poprvé. Od té doby ji zde vědci pravidelně monitorují.

„Díky desítkám hlášení a fotografií od občanů jsme za poslední rok a půl potvrdili výskyt v Chebu, Ašském výběžku a v Kraslicích,“ říká vědkyně Alena Fornůsková z ÚBO AV ČR, která je v projektu mimo jiné zodpovědná za komunikaci s veřejností.

Z dat je zřejmé, že se bělozubka tmavá vyskytuje zatím pouze v Karlovarském kraji. Kraslice se staly místem s dosud nejseverněji doloženým nálezem tohoto druhu v Česku.

„Ačkoli jsme původně výzvu cílili na Karlovarsko, zapojili se občané z celé republiky. Díky těmto hlášením víme například, že bělozubka bělobřichá se rozšířila i na východ a severovýchod Čech, kde dříve zaznamenána nebyla, zatímco bělozubka šedá se na Chebsku vyskytuje jen výjimečně, přestože jinde v ČR patří k nejběžnějším druhům bělozubek. To jsou pro nás velmi cenné poznatky, kterým se budeme v dalších letech detailněji věnovat,“ doplňuje Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary.

Znovu do terénu: čtyři týmy, původní i nové lokality
Na přelomu září a října vyrážejí čtyři paralelní týmy z ÚBO AV ČR a Muzea Karlovy Vary opět do terénu.

„Ověříme dřívější lokality z let 2023 a 2024 a zaměříme se i na nové oblasti na východě současného rozšíření. Do terénu se s námi vydají i středoškolské studentky zapojené do projektu Otevřená věda AV ČR – naučí se zde postupy sběru dat, práci v terénu a základní zpracování vzorků,“ vysvětluje Alena Fornůsková.

Přestože se bělozubka tmavá může v Česku vyskytovat více než deset let, pozornosti vědců unikala. Například se stále neví, jak rychle se šíří a jakým směrem. Další neznámou jsou vztahy s ostatními druhy. V Německu, Švýcarsku i Velké Británii tato větší bělozubka vytlačuje původní druhy bělozubek a rejsků. Jak je tomu v České republice, zatím není úplně jasné. Proto je monitoring zásadní, a aby byl dostatečně vypovídající, je nutné sbírat data co možná nejdéle.

Pozvánka na Noc vědců

Zájemci, kteří by si chtěli prohlédnout bělozubku tmavou na vlastní oči, k tomu budou mít příležitost 26. 9. v Muzeu Karlovy Vary. Během celorepublikové Noci vědců se zde od 20 hodin uskuteční přednáška Aleny Fornůskové: Nový savec v České republice – bělozubka tmavá v Karlovarském kraji, která, pokud se to podaří, bude doplněna i o ukázku živých jedinců drobných savců, včetně bělozubky tmavé.

Výzva veřejnosti: posílejte fotky, podzim a zima je ideální
Bělozubka tmavá je druh žijící v blízkosti člověka a na podzim často proniká do lidských obydlí. Vědci proto prosí veřejnost o zasílání fotografií nalezených bělozubek a rejsků s těmito údaji: co nejpřesnější lokalita, datum nálezu a série snímků – shora, z boku, zespodu a detail zadní končetiny vedle mince (pro měřítko). Tyto podklady výrazně zvyšují šanci na správné určení druhu i další vědecké využití. Kontakt pro zaslání fotografií: fornuskova@ivb.cz anebo honzamateju@seznam.cz.

Bělozubka tmavá v Česku

Během let 2023 a 2024 byla bělozubka tmavá potvrzena na 40 různých místech. Díky veřejnosti přibylo dalších osm oblastí a rovněž spousta informací o ostatních druzích bělozubek z celé České republiky.

Jen v období od prosince 2023 do ledna 2025 poslali občané přes 200 fotografií a videozáznamů drobných savců. V řadě případů je pak vědci požádali i o zaslání vzorků pro genetické ověření druhového určení.

Bělozubky připomínají rejsky, ale mají bílé zuby, viditelná ouška a na ocásku štětiny. Bělozubka tmavá se od ostatních bělozubek liší tím, že je větší, má typický ředkvičkový zápach a načervenalé tóny v kožíšku, podle kterého dostala i své latinské jméno – russula, tedy načervenalá.

O projektu a spolupráci
Monitoring bělozubky tmavé realizuje Ústav biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary v rámci Projektu regionální spolupráce AV ČR (R200932301, 2023–2025).

Kontakt:

Alena Fornůsková
Ústav biologie obratlovců AV ČR
fornuskova@ivb.cz

Jan Matějů
Muzeum Karlovy Vary
honzamateju@seznam.cz

Přečtěte si také

• Tři patenty Ústavu makromolekulární chemie AV ČR jsou uplatnitelné v medicíně
• Rodiny přeživších Romů a Sintů budou debatovat o výzkumu genocidy
• Radioaktivně značené peptidy z ÚOCHB AV ČR jsou žádané i ve světě
• Velké ryby nabízí i Lipno, ukazuje výzkum
• Pět medailí AV ČR si odnesou vědci z Akademie i Univerzity Karlovy
• Vědci společně s nadšenci vytvořili světově unikátní seznam lošákovitých hub
• Videomapping i pestrý podzimní program v Průhonickém parku
• Nový mikroskopický postup otevírá cestu k šetrnějším hnojivům i biomateriálům
• Na severním Plzeňsku Keltové leccos poztráceli, ukazuje výstava
• Český systém finanční podpory vysokoškoláků: slabý, děravý, zastaralý