
Zlatý šperk z doby bronzové několikrát přetepali, teď ho uvidí lidé v Brně
08. 11. 2023
Téměř 50 cm dlouhý předmět ze zlatého plechu se přesouvá do Brna. Zájemci uvidí nejen originál, ale i 3D rekonstrukci s původní výzdobou. Když totiž odborníci z Archeologického ústavu AV ČR, Brno zlatou čelenku zkoumali, zjistili, že její výzdobný motiv byl nejméně třikrát změněn. To je mezi zlatými předměty naprosto unikátní.
Odborníci z Archeologického ústavu AV ČR v Brně ve spolupráci s Muzeem v Bruntále poprvé představí veřejnosti v Brně unikátní nález ozdoby hlavy ze zlatého plechu z Opavska, který pochází z doby bronzové, přesněji z období lužických popelnicových polí (1300–800 př. n. l.).
Když konzervátoři téměř 50 cm dlouhý předmět detailně dokumentovali a analyzovali, zjistili, že čelenku někdo nejméně třikrát přetepal. „Několikanásobné přetepávání výzdoby tvoří nejméně tři koncepty motivu vyobrazeného na předmětu. Jde tak mezi předměty ze zlata o raritní doklad změny výzdobného stylu na jediném artefaktu,“ vyzdvihuje Matěj Kmošek z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. „Podobnost můžeme nacházet u mladších psaných pramenů v podobě palimpsestu – tedy písemných pramenů, ze kterých někdo seškrábal či smyl původní text a napsal nový.“
Zájemci uvidí čelenku i 3D rekonstrukci její původní podoby
Na základě výsledků zkoumání vytvořili brněnští odborníci také digitální a fyzickou rekonstrukci původní podoby předmětu. Použili k tomu moderních metod včetně 3D modelování, 3D tisku a galvanoplastiky ve spolupráci s firmami Prusa Research a. s. a Electroforming s. r. o. Veřejnost a badatelé tak mohou spolu s originálním nálezem vidět jeho podobu ještě předtím, než byl úmyslně poskládán a zjevně jako obětina vložen do země.
Zlatá plechová ozdoba i proces její dokumentace a rekonstrukce bude k vidění ve dvou dnech v budově Archeologického ústavu AV ČR, Brno na adrese Čechyňská 19 v Brně: v pátek 10. 11. při přednášce Stanislava Stuchlíka na téma Zlato v době bronzové na Moravě a v sobotu 11. 11. během Dne otevřených dveří, na který je nutno si rezervovat místo. Program je součástí celorepublikového festivalu Týden Akademie věd ČR. Vystavení a zpracování nálezu bylo realizováno díky společnému projektu regionální spolupráce „Zlato z Opavy“ mezi Muzeem v Bruntále, p. o., a Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., projekt finančně podpořil i Moravskoslezský kraj.
Pro novináře je vyhrazen čas v pátek 10. 11. mezi 8:00 a 9:00 hod. Po zbytek dne mohou média navštívit dopolední část dne otevřených dveří určenou pro školy nebo výše uvedený program pro veřejnost.
Kontakty:
Mgr. Pavla Růžičková
PR ARÚB AV ČR
ruzickova@arub.cz
Mgr. Matěj Kmošek, DiS.
archeolog a konzervátor ARÚB AV ČR
kmosek@arub.cz
Přečtěte si také
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
- Fotokatalýza pomůže vyčistit odpadní vody od antibiotik
- Narušení biologických hodin může přispívat k poruchám metabolismu
- Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny
- O víkendu foťte živočichy i rostliny ve městě!
- Cena Paul Nakane Prize pro Pavla Hozáka
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.