
Zemřel světoznámý chemik Josef Michl, patřil mezi nejcitovanější české vědce
13. 05. 2024
V pondělí 13. května 2024 zemřel ve věku 85 let významný český chemik a vědecká osobnost světového významu profesor Josef Michl. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vedl vědeckou skupinu zaměřenou na organickou chemii, současně od roku 1991 do své smrti působil na Coloradské univerzitě v Boulderu v USA.
Josef Michl (12. března 1939, Praha – 13. května 2024, Praha) byl výrazná osobnost světové chemie s nesmírně rozsáhlou oblastí profesních zájmů, v nichž dosáhl významných výsledků a mezinárodní proslulosti. Byl vynikajícím teoretikem i experimentátorem, věnoval se mimo jiné makromolekulární chemii, fotochemii, molekulární elektronice, výzkumu směřujícímu k vývoji efektivních solárních článků či tvorbě molekulárních „stavebnic“ umožňujících např. tvorbu nanorotorů a nanomotorů.
„Byl to jeden z několika skutečných géniů, které jsem měl čest potkat. Ovládal celou řadu světových jazyků, měl rozsáhlé znalosti dějin a kultury a hluboké pochopení přírodních věd. Věda, kterou dělal, byla nejen brilantní, ale taky krásná, hravá a vtipná. A vedle toho a nad tím to byl laskavý a velkorysý muž. Bude nám moc chybět,“ uvedl ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.
„Odchod profesora Michla je velká ztráta – jak z profesního, tak i z lidského pohledu. O chemii a obecně o vědě věděl naprosto vše. Byla radost s ním diskutovat. V posledních dvaceti letech jsem za ním jezdil do Boulderu každoročně na měsíc, dnes už ne kvůli nedostatku výpočetní techniky, ale pro diskuze o práci a životě obecně. A to se často odehrávalo při konzumaci švestkového koláče, který miloval a který jsem mu u nich doma pekl,“ reagoval na zprávu o úmrtí Josefa Michla místopředseda Akademie věd ČR a jeho dlouholetý přítel a kolega Zdeněk Havlas.
Josef Michl vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK, na disertaci pracoval pod vedením kvantového chemika Rudolfa Zahradníka v Ústavu fyzikální chemie ČSAV. Doktorát obdržel v roce 1965, poté působil na univerzitách v Houstonu a v Austinu. Po krátkém návratu do vlasti odjel v roce 1968 na letní školu kvantové chemie do Norska, z níž se již po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nevrátil. Pracoval jako odborný asistent na univerzitě v Dánsku a posléze přesídlil do Spojených států, kde působil na Utažské univerzitě v Salt Lake City a Texaské univerzitě v Austinu. V roce 1991 zakotvil na Coloradské univerzitě v Boulderu, kde až do své smrti vedl vlastní výzkumnou skupinu. Od roku 2006 působil v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde v roce 2009 získal prestižní ERC Advanced grant.
V roce 1986 byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států amerických a dva roky poté členem Mezinárodní akademie kvantově-molekulárních věd, jíž v letech 2012–2018 předsedal. Od roku 1995 byl členem Učené společnosti České republiky. V roce 1999 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd. Byl autorem více než 600 vědeckých prací, několika knih a patentů.
Josef Michl během své dlouhé a plodné kariéry obdržel mnoho prestižních českých a mezinárodních vědeckých ocenění, např. Cenu Alexandera von Humboldta (1980), Schrödingerovu medaili (1993), Hammondovu cenu (2015), Cenu Neuron za přínos světové vědě (2016), Medaili Učené společnosti České republiky za zásluhy o rozvoj vědy (2019) a další. Obdržel také čestné doktoráty Georgetownské univerzity, Univerzity Pardubice a Masarykovy univerzity.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR
Foto: Nadace Neuron
Přečtěte si také
- Člověk a zvíře uprostřed klimatické krize. Výzkum podpoří prestižní grant ERC
- Akademický sněm: Věda je pro vládu prioritou, rozpočet na ni ale budí obavy
- V Česku jako doma. Euraxess už 20 let pomáhá zahraničním vědcům a vědkyním
- Čeští a italští astronomové představili výsledky vzájemné spolupráce
- JAKNAJAK: Manažeři z pracovišť AV ČR sdílejí zkušenosti při řešení projektů
- Imunolog Milan Hašek by oslavil sté narozeniny, jeho vědecký odkaz zůstává živý
- Do Akademie věd putují dva prestižní evropské ERC Synergy granty
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Akademie věd podpoří inovativní nápady v dalším kole programu PRAK
- Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
