Zahlavi

Web Agrorisk varuje před rizikem tepelného stresu pro skot i pro ryby

30. 05. 2025

Letní teploty okolo 25 stupňů Celsia, které předpovědní modely předpokládají pro Česko od soboty, jsou stresující pro mléčný skot. Aby se mohli chovatelé na tyto situace lépe nachystat, připravili tvůrci webu Agrorisk.cz novou funkci, která ukazuje míru rizika vysokých, a tedy stresových teplot pro zvířata. Předpověď je na devět dnů dopředu a aktuálně se jeví jako riziková příští neděle.

„V některých oblastech na sever a severozápad od Prahy je riziko teplotního stresu vysoké, což je druhý nejvyšší stupeň,“ vysvětluje Eva Svobodová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, jehož odborníci za tvorbou a provozem webu stojí.

Web již několik let varuje před riziky počasí i různých škůdců pěstitele polních plodin či ovocných stromů a nyní tvůrci přidali tři nová rizika. Kromě rizika teplotního stresu pro skot je to také riziko teplotního stresu pro člověka a riziko teplotního stresu pro ryby v rybnících v závislosti na teplotě vody.

Mapy rizika: aktualizace čtyřikrát denně

Teplotní stres je fenomén, jehož vliv zesiluje s postupující klimatickou změnou. Vědci dlouhodobě upozorňují na to, že roste počet dnů s teplotami nad 30 stupňů Celsia, roste počet tropických nocí a prodlužuje se trvání horkých vln, obzvláště ve velkých městech.

„Ačkoliv teploty mezi 20 a 26 stupni Celsia jsou pro člověka příjemné letní podmínky, pro dojnice jsou tyto teploty již stresující. Na většině území Česka příští neděli očekáváme vyjma vyšších poloh střední riziko, v nejteplejších oblastech Čech vidíme zmíněné vysoké riziko a teploty mezi 27 a 30 stupni,“ říká Eva Svobodová.

Jelikož se jedná o poměrně vzdálenou předpověď, může se při jejím zpřesňování riziko snižovat, ale také zvyšovat. Pro chovatele má význam v tom, že ví o tom, že se riziko objevilo a je třeba mu věnovat pozornost. Mapy rizika se na základě předpovědních modelů aktualizují čtyřikrát denně.

U dojnic se vystavení tepelnému stresu projevuje klesající produkcí a kvalitou mléka. Má také nepříznivý dopad na reprodukci a výskyt mastitid, tedy zánět mléčných žláz.

Postupné riziko pro ryby

Předpověď rizika pro člověka a pro ryby zatím není nijak dramatická, ale s letními teplotami už je možné sledovat v některých oblastech střední riziko. Lidé by měli dodržovat pitný režim, ale větší negativních dopadů se zatím není třeba obávat.

Riziko pro ryby roste postupně, protože voda se ohřívá pomaleji než vzduch. „Z hlediska chovu ryb je teplota vody významný faktor ovlivňující nasycení vody kyslíkem, vyšší teplota zvyšuje také podíl toxické formy amoniakálního dusíku,“ uvádí vědkyně.

Kontakt:
Ing. Eva Svobodová, Ph.D.
Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
svobodova.e2@czechglobe.cz
+420 777 872 499

TZ ke stažení zde.

Aktuální mapa předpovědi rizika teplotního stresu pro skot na neděli  8. června 2025 (ze dne 30. května 2025).

Aktuální mapa předpovědi rizika teplotního stresu pro skot na neděli 8. června 2025 (ze dne 30. května 2025).

Zdroj: Agrorisk.cz

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce