Vzniká česko-německá výzkumná platforma. Zaměří se na historii i filozofii
20. 09. 2021
Vliv moru na středověkou Evropu, historii zaniklého pracovního tábora v Krušných horách i soudobé dějiny přelomu tisíciletí budou zkoumat vědci v rámci nově vznikající česko-německé platformy nazvané Leibniz GWZO Prague. Minulý týden v pražské vile Lanna spolupráci slavnostně zahájili český ministr kultury Lubomír Zaorálek, saský ministr pro vědu Sebastian Gemkow, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a viceprezident Leibnizovy společnosti Sebastian Lentz.
Za druhé světové války vyrostl v Rolavě (německy Sauersack) v Krušných horách cínový důl spojený se zajateckým pracovním táborem. Kov v něm pro nacistickou říši museli dolovat francouzští, sovětští, ale i italští nebo řečtí zajatci. Dnes po něm zůstaly jen ruiny budov a podzemní zatopený labyrint průzkumných, těžebních a dopravních chodeb. Místo poslední dobou vzbuzuje zvědavost turistů i lovců záhad a paranormálních jevů, ještě dříve než oni se ale o místo začali zajímat vědci a dosud se mu věnují. Dokumentují nálezy a střípek po střípku skládají obrázek zaniklého dolu i osudů lidí, kteří v něm museli pracovat.
Projekt, u nějž je spolupráce českých a německých historiků bezesporu výhodou, představil při slavnostním zahájení platformy Leibniz GWZO Prague Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR představuje projekty.
Krušnohorsko a vůbec celé česko-německé pohraničí ale skrývá i dávnější pozapomenuté příběhy, sahající až do období raného středověku. I projekty zaměřené na toto období podpoří nově vznikající platforma.
„Badatelé se v rámci společných programů budou moci věnovat širokému spektru témat od archeologie, historie a dějin umění až po vývoj práva ve střední a východní Evropě,“ přibližuje ředitel Filosofického ústavu AV ČR Ondřej Ševeček. Právě Filosofický ústav bude za českou stranu spolupráci koordinovat. Partnerem z německé strany je Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Kooperaci pak na vyšší úrovni zastřešují Akademie věd ČR a Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft).
Za německou stranu platformu koordinuje Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO).
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve vile Lanna připomněla, že platforma už fakticky funguje od roku 2020, jenže kvůli pandemii covidu-19 ji nebylo dosud možné slavnostně zahájit. K setkání vědců i vrcholných představitelů vědeckých institucí tak došlo až v pátek 17. září 2021.
Více informací o platformě nabízejí webové stránky Leibniz GWZO Prague.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
- Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
- Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
- Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
- Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
- Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
- Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
- Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
- Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
- Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.