
Významný milník spolupráce v laserových technologiích
16. 12. 2021
Zástupci Fyzikálního ústavu AV ČR podepsali 1. prosince 2021 smlouvu o strategickém partnerství se světovým lídrem ve vývoji laserových technologií Národní laboratoří Lawrence Livermore. Cílem smlouvy je zvyšování výkonu a zdokonalování laseru L3-HAPLS v laserovém centru ELI Beamlines, a to včetně implementace prvků umělé inteligence.
Mezi důležité body smlouvy patří rozvíjení stávající spolupráce mezi ELI Beamlines, které je součástí evropského projektu Extreme Light Infrastructure, a Národní laboratoří Lawrence Livermore (LLNL), podpora dlouhodobého partnerství při vývoji, testování a provozu nových laserových technologií nebo dodávka kritických náhradních dílů pro unikátní experimenty.
Smlouva se vztahuje na období pěti let a podpořily ji Akademie věd ČR a Ministerstvo průmyslu USA. Jejím hlavním cílem je zvýšení výkonu laserového systému L3-HAPLS v centru ELI Beamlines na jeho plné konstrukční specifikace a zajištění jeho dlouhodobého provozu pro uživatele z celého světa. Zásadní také je podpora vědeckého využití laserového a experimentálního zařízení ELI Beamlines pro společné experimenty.
“Smlouva o strategickém partnerství staví na mimořádně úspěšné spolupráci obou partnerů, která vyústila v uvedení výjimečného laserového systému do provozu. L3-HAPLS představuje mezník na cestě k laserům s vysokým průměrným výkonem, které umožňují použití kompaktních schémat urychlování částic známých jako laser wakefield acceleration (LWFA). Další vylepšení parametrů laseru L3-HAPLS bude přínosem především pro naše uživatele,“ řekl Roman Hvězda, vedoucí centra ELI Beamlines.
L3-HAPLS je laserový systém s vysokou opakovací frekvencí a vysokým průměrným výkonem, který představuje podstatný pokrok oproti nejmodernější technologii krátkých pulzních laserů třídy Petawatt (PW). Laser vyvinula a postavila společnost LLNL ve spolupráci s ELI Beamlines v letech 2013 až 2017 a v roce 2018 byl instalován v centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech. V posledních třech letech je laser L3-HAPLS úspěšně používán pro vědecké experimenty. Za stávajících provozních podmínek bylo dosaženo aktuálních parametrů laseru: 0,5 PW při 3,3 Hz.
V rámci nového partnerství mezi ELI Beamlines a LLNL se navýší špičkový výkon laserového systému L3-HAPLS na 1 PW při plné opakovací frekvenci 10 Hz. Systém bude dále zdokonalován včetně implementace prvků umělé inteligence a strojního učení. Provoz laseru L3-HAPLS na úrovni PW s opakovací frekvencí 10 Hz pro experimenty posune laserové centrum ELI Beamlines do vedoucí pozice mezi laserovými zařízeními nejen v Evopě, ale i ve světě.
Více informací:
Zdislava Lojdová
ELI Beamlines
zdislava.lojdova@eli-beams.eu
+420 266 051 327
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.