
Výstava v Nové Říši připomene Březinovo dílo v místě zrodu
25. 06. 2021
Dílo Otokara Březiny se vejde do jediné knihy. Jeho básně a eseje přitom formovaly celou moderní českou poezii a inspirovaly další básníky, umělce a myslitele od konce 19. století dodnes. Všech pět Březinových básnických sbírek vzniklo v Nové Říši. Autora a jeho vztah k tomuto místu přibližuje nová stálá výstava, kterou na popud novoříšské kanonie premonstrátů připravil Ústav pro českou literaturu AV ČR.
„Výstava na dvanácti panelech představuje Březinu jako osobnost velkého rozpětí a kontrastů v situaci, kdy se jeho dílo rodí a prosazuje. Vycházely jsme zejména z jeho dopisů, které psal blízkým přátelům Anně Pammrové, Františku Bauerovi a poté i celé korespondenční síti spřízněných tvůrců, jako byli Sigismund Bouška, Jakub Deml, F. X. Šalda, Josef Florian nebo František Bílek,“ uvádí Daniela Iwashita z Týmu pro výzkum korespondence Jakuba Demla Ústavu pro českou literaturu AV ČR, která společně s Eliškou Müllerovou výstavu koncipovala.
Václav Jebavý (13. 9. 1868 – 25. 3. 1929) získal roku 1888 učitelské místo na obecné škole v Nové Říši a zůstal zde až do srpna 1901. V dopisech si zprvu stěžoval na nudu, klepy a omezenost malého města. Našel tu však ústraní pro svou práci a zdálky sledoval celý svět myšlenkových a uměleckých proudů. Později ocenil i možnost uniknout pozornosti, které postupně přibývalo (po roce 1916 byl dokonce osmkrát navržen na Nobelovu cenu). Roku 1892 začal pod jménem Otokar Březina otiskovat v časopisech básně inspirované francouzským symbolismem i myšlenkami F. X. Šaldy. V Nové Říši vznikly básnické sbírky Tajemné dálky (1895), Svítání na západě (1896), Větry od pólů (1897), Stavitelé chrámu (1899) a Ruce (1901).
Do symboliky díla se promítla i atmosféra zdejší přírody, krajiny či konkrétní detaily chrámu svatého Petra a Pavla. V klášterní knihovně zase získal přístup ke klasické literatuře.
Z místních osobností, s nimiž se Březina stýkal, výstava připomíná mj. rodiny lékaře Karla Křivého a lesníka Josefa Otce, učitele Matěje Lukšů nebo vydavatele Josefa Floriana. Do Nové Říše však za Březinou přicházeli i přátelé z daleka, mezi jinými básník Jakub Deml nebo sochař František Bílek.
Výstava je věnována památce dvou znalců a editorů Březinova díla, spojených též s Ústavem pro českou literaturu: Miroslavu Červenkovi (1932–2005) a Petru Holmanovi (1951–2019). Texty doprovázejí na panelech působivé dobové fotografie Ondřeje Knolla, které poskytlo Muzeum Vysočiny Třebíč. Grafické úpravy se zhostila Jana Vahalíková.
„Když se věnujete české literatuře, nemůžete Březinu minout. Není to náhoda, že citát z eseje Slovo zdobí naši budovu Na Florenci. Mám z výstavy velkou radost a současně se těším z toho, že Březinovo dílo vbrzku vyjde i v ediční řadě Česká knižnice, která zpřístupňuje kánon české literatury,“ doplňuje Petr Šámal, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Přípravu expozice finančně podpořila Akademie věd České republiky, zhlédnout ji můžete v klášteře v Nové Říši od 1. 7. 2021 jako součást prohlídkové trasy B nebo na vernisáži v neděli 27. 6. 2021.
- Program vernisáže
- Rozhovor ke stažení zde - respondent: Mgr. Daniela Iwashita, Ph.D.
Nová Říše jest městečko menší než Náměšť, ale dosti velké,
aby se v něm dělaly klepy a žilo se až k zoufání šosácky.
(Anně Pammrové 8. května 1889)
Nová Říše leží v tiché krajině jemného půvabu; lesy dýchají na nás ze všech
stran; nalezl byste mnoho krásných hodin v melancholii našich podzimních
dní, teplých a tichých, kdy nebe vyšší než jindy letí proti nám v záři
a přibližuje k nám z dalekého obzoru neznámé jakési bílé osady,
celý rok neviditelné, až kdesi daleko z Rakous…
(Františku Xaveru Šaldovi 18. srpna 1899)
Kontakt:
Mgr. Lenka Patoková
Ústav pro českou literaturu AV ČR
patokova@ucl.cas.cz
+420 728 889 273
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.