
Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
01. 07. 2025
Sesuvy a další gravitační pohyby patří mezi nebezpečné přírodní jevy, které mohou ohrozit zájmy a majetek společnosti. A právě Valašsko patří mezi oblasti v České republice, kde se vyskytují nejčastěji. Zajímavosti o sesuvech nejen na Valašsku přibližuje nová výstava v Muzeu regionu Valašsko na zámku Vsetín.
Návštěvníci se zde seznámí s procesy vzniku sesuvů, s jejich typy a dopady na přírodu a poznají i příběhy lidí, kteří byli těmito jevy postiženi. K vidění je dokumentace jak historických, tak nedávných sesuvů, a nechybí ani interaktivní exponáty. Výstava vznikla ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) a bude otevřena do 17. srpna 2025.
Atraktivní součástí výstavy bude i ojedinělá komentovaná vycházka po tisíce let starém sesuvu v Malé Bystřici s geologem z ÚSMH RNDr. Ivo Baroněm. Uskuteční se za každého počasí v neděli 20. července 2025. Sraz účastníků je v 9:15 v turistickém přístřešku na parkovišti poblíž autobusové zastávky Malá Bystřice, revír.
„Valašsko má relativně jednoduše představitelnou geologickou stavbu – střídají se zde vrstvy křehkých, propustných pískovců a nepropustných, plastických jílovců (tzv. flyšová souvrství). To ovšem vede ke značné náchylnosti území ke vzniku sesuvů. Většina sesuvů vzniká při nasycení podloží vodou po dlouhodobých deštích či po rychlém jarním tání. Voda naplní póry propustných pískovců a zároveň způsobí, že se jílovce změní v kluzké, plastické jíly, které fungují jako smykové plochy sesuvů,“ vysvětluje mechanismus jeden ze spoluautorů výstavy RNDr. Jan Klimeš z ÚSMH.
„Téma sesuvů tady na Valašsku opravdu rezonuje. Po povodních v roce 1997 se v regionu aktivovalo více než tisíc sesuvů, z nichž některé zničily obydlí a infrastrukturu. Výstavou chceme lidem přinést co nejvíce informací o prostředí, ve kterém žijí a o tom, jaké případné nebezpečí hrozí jejich majetku,“ uvedl spoluautor výstavy a zástupce ředitele muzea RNDr. Lukáš Spitzer.
Mezi známé sesuvné lokality patří například svah u Jablůnky, Vaculov u Malé Bystřice nebo svah vrchu Kopec u Lidečka. Místa výskytu sesuvů jsou geology naštěstí dobře prozkoumána a tak svahy, které obyvatele ohrožovaly nejvíce, byly již z velké části zabezpečeny.
Sesuvy ale mají i tvořivou sílu. Na Valašsku dávají vzniknout jednak rozsedlinovým jeskyním (tzv. ďúrám), nebo jezerům, jejichž hráz vznikla právě sesuvem (například Jezerné). Ďúry jsou pro odborníky typickým příkladem pseudokrasových jeskyní. Některé z jeskyní jsou na frekventovaných místech, například jeskyně Cyrilka na Pustevnách, jiné jsou v turisticky nepřístupných oblastech, např. Kněhyňská jeskyně na svahu hory Kněhyně.
Výstava vznikla jako výstup jednoho z řešených témat Proměny zemského povrchu v rámci výzkumného programu Dynamická planeta země Strategie AV21. Autory jsou RNDr. Lukáš Spitzer, Ph.D., RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., RNDr. Ivo Baroň, Ph.D., RNDr. Miloš Briestenský, Ph.D, a kolektiv Muzea regionu Valašsko a externí spolupracovníci (Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jiří Suchánek).
Další informace na: Sesuvy nejen na Valašsku | Muzeum regionu Valašsko
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. je pracoviště zaměřené na studium struktury a vlastností horninového prostředí, hornin, odvozených materiálů a speciálních kompozitních materiálů. Zkoumá přírodní i indukované jevy a procesy působící na chování, vývoj a stabilitu hornin v jejich přirozeném uložení v zemské kůře a širokou škálu anorganických a organických materiálů jak na místě, tak vytvořených v laboratorních podmínkách. Uplatňuje pokročilé monitorovací i laboratorní metody výzkumu s cílem formulovat vědecké poznatky a stanovit podmínky jejich využití v praxi.
www.irsm.cas.cz
Muzeum regionu Valašsko je příspěvkovou organizací Zlínského kraje, pod jehož správu spadá pětice objektů – zámek Vsetín, zámek Kinských ve Valašském Meziříčí, zámek Lešná u Valašského Meziříčí, kostel Nejsv. Trojice ve Valašském Meziříčí a Hvězdárna Vsetín. Profiluje se jako muzeum víceoborové v oblasti přírodních, technických a společenských věd. Hlavní náplní odborných oddělení je péče o svěřené sbírkové fondy, včetně akviziční, prezentační a publikační činnosti a realizace kulturně výchovných a vzdělávacích programů, a to i na poli environmentálního vzdělávání. Sběrnou oblastí je etnografický region Valašsko. Hvězdárna Vsetín se zabývá popularizací astronomie i přírodních věd obecně, a to nejen mezi školní mládeží ale i širokou veřejností.
www.muzeumvalassko.cz
Kontakt:
RNDr. Jan Klimeš, Ph.D.
Email: klimes@irsm.cas.cz
Jiří Koňařík
Propagační pracovník Muzea regionu Valašsko
e-mail: konarik@muzeumvalassko.cz
Přečtěte si také
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.