Zahlavi

Vynikající osobnosti české vědy si převzaly ocenění Akademie věd ČR

14. 06. 2022

Ocenění v podobě čestných medailí AV ČR obdržela třináctka špičkových vědců z celkem devíti badatelských oborů. Mezi nimi například literární a uměnovědní teoretik, hydrobiolog, odborník na ryby, expert na výzkum jeskyní i v oblasti takzvané vibro-akustiky. Slavnostnímu předávání, které proběhlo 13. června 2022 v reprezentativních prostorách vily Lanna, byla přítomna předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran. Jednotlivým laureátům pogratulovali také místopředsedové Akademické rady AV ČR Zdeněk Havlas a Ondřej Beránek.

Slavnostní ceremoniál předávání čestných medailí otevřela předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která připomněla nedávné udílení cen za mimořádné týmové badatelské výsledky, které se konalo během Veletrhu vědy. Nyní se však ocenění za přínos české vědě dočkaly také jednotlivé osobnosti. „Vědecké bádání je sice kolektivní snaha, ale stojí na výjimečných lidech, kteří jej posouvají kupředu,“ poznamenala. „Jsem opravdu ráda, že takové osobnosti v Akademii věd máme a můžeme jim poděkovat.“

Udělení nejvýznamnějšího vědeckého ocenění De scientia et humanitate optime meritis se dostalo Jiřímu Kopáčkovi z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Ten se specializuje na biologii vodních ekosystémů, sladkovodních ryb a zooplanktonu. Jiří Kopáček ve své děkovné řeči projevil značný nadhled. „Ocenění mi dáváte za práci, která mě baví. Nedokážu tedy říct, jestli je spravedlivé,“ poznamenal s humorem. O jeho přínosu však nepochyboval ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR Jan Kubečka, který vyzdvihl neobyčejnou píli svého kolegy.

Jiří Kopáček
Jiří Kopáček z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR (druhý zprava). Vlevo předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Vpravo pak místopředseda Akademické rady AV ČR Zdeněk Havlas.

Čestné medaile Za zásluhy o Akademii věd ČR, které jsou udělovány jako ocenění mimořádných aktivit v oblasti organizování vědeckého bádání, získali Stanislav Kozubek z Biofyzikálního ústavu AV ČR a Milan Peňáz z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Molekulární biolog Stanislav Kozubek stál v čele Biofyzikálního ústavu AV ČR v době jeho největšího rozkvětu. Podílel se na budování struktury ústavu a definování jeho pravidel. Podařilo se mu navázat řadu zahraničních spoluprací a získat významnou finanční podporu z EU. I díky jeho schopnostem a oddanosti české vědě vznikla řada vědeckých publikací s mezinárodním dopadem.

Stanislav Kozubek z Biofyzikálního ústavu AV ČR
Stanislav Kozubek z Biofyzikálního ústavu AV ČR

Ichtyolog Milan Peňáz stál u zrodu Ústavu biologie obratlovců AV ČR a pracuje zde již 47 let. Kromě své badatelské činnosti v oboru ekologie života ryb se jako ředitel ústavu zasloužil o rozvoj české vědy a její infrastruktury. „Vážím si toho, že můj skromný příspěvek k fungování Akademie věd nebyl zapomenut a že je nyní také oceněn takto významným způsobem,“ vyjádřil se v děkovné řeči.

Milan Peňáz z Ústavu biologie obratlovců AV ČR
Milan Peňáz z Ústavu biologie obratlovců AV ČR

Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy si převzal molekulární biolog Eduard Kejnovský z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Věnuje se popularizaci poznatků z genetiky a dynamiky genomů. Je autorem úspěšných a přístupných publikací, přispívá do populárně-vědeckých časopisů. „Toto ocenění vnímám především jako motivaci a závazek do budoucna,“ poděkoval Eduard Kejnovský. „Domnívám se, že popularizace a boj s nevědomostí je sice boj s větrnými mlýny, ale stále boj nadmíru důležitý.“

Eduard Kejnovsky
Eduard Kejnovský z Biofyzikálního ústavu AV ČR

Čestnou oborovou medaili Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách si převzal Pavel Bosák z Geologického ústavu AV ČR. Oceněn byl nejen za dlouhodobý přínos výzkumu jeskyní a oboru paleomagnetismu, který se zaměřuje na magnetická pole hornin a sedimentů, ale také za významné úspěchy při řešení desítek českých i mezinárodních grantů.

Pavel Bosák z Geologického ústavu AV ČR
Pavel Bosák z Geologického ústavu AV ČR

Čestnou oborovou medaili Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu si převzal Jaromír Horáček z Ústavu termomechaniky AV ČR. Ten se profesně věnuje počítačovému a experimentálnímu modelování mechanismu hlasivek a tvorbě lidského hlasu. Ve svém výzkumu patří ke světové špičce.

Jaromír Horáček z Ústavu termomechaniky AV ČR
Jaromír Horáček z Ústavu termomechaniky AV ČR

Medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách obdržel David Smith z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Odborník na astrochemii přispěl k poznání procesů v zemské atmosféře a mezihvězdných oblacích. „Jeho nezaměnitelný přínos české vědě je patrný z faktu, že přibližně dvě stovky jeho prací jsou spjaté s naším prostředím,“ představil svého kolegu Patrik Španěl z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

David Smith z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
David Smith z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách získal in memoriam historik umění Ivo Hlobil z Ústavu dějin umění AV ČR. Vědecký pracovník a pedagog mimo jiné spoluzaložil katedru dějin umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. Významná byla jeho práce v oboru památkové péče. „Rád se pouštěl do projektů, které jiní považovali za nerealizovatelné,“ vzpomněl Tomáš Winter, ředitel Ústavu Dějin umění AV ČR, který za rodinu svého kolegy ocenění převzal.

Tomáš Winter
Za Ivo Hlobila převzal ocenění ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter (uprostřed). Vlevo předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, vpravo místopředseda Akademické rady AV ČR Ondřej Beránek.

Čestnou oborovou medaili Františka Palackého si převzal také Jiří Kuthan z Ústavu dějin umění AV ČR. Mezinárodně uznávaný vědec je autorem sedmnácti monografií, například o Karlu IV. nebo Přemyslu Otakaru II. Orientuje se na středověkou a raně novověkou společnost, kulturu a umění. „Medaili můžu chápat jako ocenění za svoji vědeckou tvrdohlavost, která mi umožnila v bádání postupovat kupředu,“ přiznal při ceremoniálu. „Samozřejmě ale děkuji všem, kteří mi touto cestou umožnili jít.“

Jiří Kuthan z Ústavu dějin umění AV ČR
Jiří Kuthan z Ústavu dějin umění AV ČR

Poslední oceněnou touto medailí byla Svatava Raková z Historického ústavu AV ČR. Mezinárodně uznávaná odbornice historických věd a jejich metodologie působila sedm let jako ředitelka Historického ústavu AV ČR. Specializuje se také na dějiny koloniální Ameriky. Odborníci si cení její profesionality, spolehlivosti a vysokých nároků na kvalitu bádání.

Svatava Raková z Historického ústavu AV ČR
Svatava Raková z Historického ústavu AV ČR

Čestná oborová medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách patří dvojici odborníků, spisovatelce a literární teoretičce Daniele Hodrové a lingvistovi Peteru Steinerovi z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. „Zosobňují různé životní dráhy, kterými se mohly ubírat nadané osobnosti, které spojila mimořádně úspěšná vědecká dráha,“ poznamenal Petr Šámal, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který za oba oceněné vědce medaile převzal.

Petr Šámal
Za Danielu Hodrovou a Petera Steinera převzal ocenění Petr Šámal, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR (uprostřed). Zde s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou a místopředsedou Akademické rady AV ČR Ondřejem Beránkem.

Poslední ocenění, Čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách, obdržel Michal Tomášek z Právnické fakulty UK. Jde o odborníka na právní kulturu a dějiny práva, jehož monografie se vydávají v USA i celé Evropě. Kromě jiného přispěl k hladkému začlenění naší země do EU. Mezi experty je znám pro svou badatelskou poctivost a osobitý humor. Na ocenění jej navrhl Ústav státu a práva AV ČR, se kterým Michal Tomášek spolupracuje.

Michal Tomášek z Ústavu státu a práva AV ČR
Michal Tomášek z Právnické fakulty UK

Akademie věd ČR má podle předsedkyně Evy Zažímalové vytvářet takové prostředí, ve kterém mohou vyrůst velké vědecké osobnosti. „Můžeme se právem chlubit, že jsme nejvýkonnější vědeckou institucí v Česku,“ poznamenala. „A to se odráží také ve vysokém počtu a kvalitě všech oceněných.“

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR 

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

BE8A7897

BE8A7897

BE8A7903

BE8A7903

BE8A7909

BE8A7909

BE8A7949

BE8A7949

BE8A7950

BE8A7950

BE8A7997

BE8A7997

BE8A8003

BE8A8003

BE8A8005

BE8A8005

BE8A8015

BE8A8015

BE8A8024

BE8A8024

BE8A8029

BE8A8029

BE8A8044

BE8A8044

BE8A8066

BE8A8066

BE8A8073

BE8A8073

BE8A8083

BE8A8083

BE8A8089

BE8A8092

BE8A8101

BE8A8113

BE8A8122

BE8A8130

BE8A8143

BE8A8154

BE8A8157

BE8A8163

BE8A8177

BE8A8183

BE8A8195

BE8A8202

BE8A8213

BE8A8215

BE8A8217

BE8A8224

BE8A8231

BE8A8237

BE8A8245

BE8A8251

BE8A8259

BE8A8279

BE8A8283

BE8A8284

BE8A8304

BE8A8311

BE8A8315

BE8A8331

BE8A8347

Jiří Kopáček

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce