Vyjádření Akademické rady AV ČR k tragickým událostem na Filozofické fakultě UK
22. 12. 2023
Akademie věd České republiky je otřesena zprávou o tragických událostech, k nimž ve čtvrtek 21. 12. 2023 došlo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Akademie věd České republiky je otřesena zprávou o tragických událostech, k nimž ve čtvrtek 21. 12. 2023 došlo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. S akademickou obcí naší první univerzity jsme propojeni mnoha osobními i institucionálními pouty. Univerzita Karlova je almou mater mnohých z nás, na pražské filozofické fakultě studují a pracují naše kolegyně a kolegové, přátelé a příbuzní. Nepřestáváme myslet na přeživší, upřímnou soustrast vyjadřujeme všem pozůstalým. Pevně jsme věřili, že se nic podobného na akademické půdě v České republice nikdy nestane. Probuzení do děsivé reality je o to bolestnější. Filozofické fakultě UK, jejím učitelům, studentům i zaměstnancům nabízíme naši pomoc.
Přečtěte si také
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.