
Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
03. 11. 2025
Julius Lukeš, který působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, získal nejvýznamnější tuzemské vědecké ocenění Národní cena vlády Česká hlava. Převzal ho 2. listopadu 2025 v budově Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Česká hlava vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti. O laureátovi hlavní Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Julius Lukeš získal ocenění za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní scénu.
„Udělení ceny mě těší. Je to například příležitost přesvědčit moji devadesátiletou maminku, že to, co dělám, má nějaký smysl a význam. V jiné rovině je ocenění důležité pro mé spolupracovníky, studenty a kolegy, protože bez nich by v mém případě nebylo proč a ani co oceňovat,“ uvedl Julius Lukeš v rozhovoru pro vedavyzkum.cz.
Oceněný badatel se zabývá studiem parazitů, především prvoků. Prvoci jsou mikroskopické organismy známé především tím, že působí mnoho závažných chorob, jako jsou malárie, toxoplazmóza, spavá nemoc apod. S kolegy se zaměřuje na studium molekulární biologie parazitických trypanosom a leishmánií, v posledních letech se také věnuje mořským prvokům.
Julius Lukeš přispěl zejména k pochopení evoluce a buněčných a molekulárních adaptací těchto všudypřítomných organismů, které se navzájem liší víc než člověk od kukuřice.
O práci Julia Lukeše se více dočtete v rozhovoru pro časopis A / Věda a výzkum.
|
prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc. Biologické centrum AV ČR |
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím medailonku na webu Česká hlava
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
- Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
- Nová publikace vypráví o osudech pražské vily Lanna a jejích obyvatelích
- Štatl se valí do Prahy, brněnská pracoviště AV ČR se připravují na Veletrh vědy
- Hodnocení v AV ČR je na světové úrovní, říká jeho koordinátor Patrik Španěl
- Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?
- Čtyři osobnosti s mezinárodním renomé získaly medaile Akademie věd ČR
- Jaké jsou výzvy projektového řízení? Společný postup nabízí platforma JAKNAJAK
- Věda fotogenická zve do akce, startuje soutěž pro zaměstnance Akademie věd
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.