Zahlavi

Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul

21. 11. 2025

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Tomáše Slaniny vyvinuli nový způsob značení molekul fluorescenčními barvivy, který kvalitou překonává dosud využívané metody. Nová fluorescenční značka zůstává pevně navázaná na cílovou molekulu a nerozpadá se ani v náročných podmínkách uvnitř buněk. Díky tomu lze dlouhodobě a s vysokou spolehlivostí sledovat chování značených molekul, což má význam pro výzkum v biologii, chemii i medicíně. Výsledky studie zveřejnil významný vědecký časopis Angewandte Chemie International Edition.

Značení proteinů a peptidů fluorescenčními barvivy umožňuje vědcům sledovat, kde se označené molekuly v buňce nacházejí a jak se v průběhu času mění jejich chování. Dosud užívané metody mají ale své limity. Fluorescenční značka se často připojí na jinou část molekuly, než je žádoucí, a tím se může narušit její prostorové uspořádání, v krajním případě i biologická funkce. Takto označené molekuly bývají navíc nestabilní a v buněčném prostředí se snadno rozpadají.

„V naší práci jsme využili velmi přesnou metodu značení peptidů, díky níž dokážeme pomocí dvoufázové chemické reakce zahrnující působení světla vytvořit velmi stabilní fluorescenčně značené molekuly,“ říká Tomáš Slanina.

Nový postup z ÚOCHB nabízí kombinaci toho nejlepšího, co je momentálně k dispozici, tedy přesnost a výbornou stabilitu označených molekul. Fluorescenční značení se odehrává ve dvou krocích. Nejdřív se fluorescenční barvivo naváže na molekulu na přesně určeném místě. Poté se pomocí světla navázaná značka přilepí k molekule a vazba se promění z dočasné na trvalou a chemicky odolnou.

„Metodě říkáme Stick and glue! – tedy Přichyť a přilep!“ vysvětluje první autorka studie, doktorandka Lucie Šálková. „Představte si člověka na tanečním parketu, kterému dáte do ruky svítící tyčinku. Dokud ji nerozsvítí, nic neuvidíte, ztratí se v davu a tyčinku může snadno upustit. Když ji ale křupnutím rozsvítí a připne si ji na zápěstí, tak ji jen tak neztratí a vy navíc hned víte, kde tanečníka najít. Podobně funguje i naše metoda značení molekul. Nejdřív k molekulám přichytíme fluorescenční barvivo a teprve po ozáření světlem ho stabilizujeme, přilepíme. Pak je možné molekulu snadno sledovat, aniž by se barvivo odpojilo. Narozdíl od jiných metod naše fluorescenční tyčinky nekončí na konci večera rozházené na podlaze,“ vysvětluje Lucie.

Inovativní postup značení fluorescenčními barvivy z ÚOCHB představuje univerzální, přesný, šetrný a trvalý způsob, jak značku k molekule přilepit, a navíc se dá použít jak pro malé molekuly, tak pro velké proteiny či peptidy. Díky fluorescenčním značkám lze sledovat pohyb vybraných biomolekul v buňkách a jejich interakce s okolím. Technologie rozšiřuje možnosti výzkumu v biologii, chemii i materiálových vědách a může přispět k vývoji nových diagnostických či terapeutických metod.


Původní článek:

Šálková, L., Dunlop, D., Tütüncü, B. B., Knejzlík, Z., & Slanina, T. (2025). ThiosulfonateDerived BODIPY “Stick and Glue” strategy for fluorescent thiol labeling. Angewandte Chemie International Edition, e15338. https://doi.org/10.1002/anie.202515338


Ústav organické chemie a biochemie AV ČR / ÚOCHB (www.uochb.cz) je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie. Nedílnou součástí poslání ÚOCHB je přenos výsledků základního výzkumu do praxe. Důraz na mezioborové zaměření výzkumu ústí do řady aplikací v medicíně, farmacii a dalších odvětvích.

Kontakt:

Veronika Sedláčková
ÚOCHB – Komunikace
veronika.sedlackova@uochb.cas.cz
mob: +420 602 160 135

TZ ke stažení zde.

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce