Vědci spojí síly při hledání léčby diabetu i rakoviny
23. 06. 2020
Lépe poznat podstatu civilizačních onemocnění a zlepšit jejich léčbu je hlavním úkolem vědců a vědkyň propojených nově vzniklým konsorciem MediAim. Tvoří jej zástupci tří center excelence vědy, výzkumu a klinické praxe: dvou pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu organické chemie a biochemie a Fyziologického ústavu – a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jejich ředitelé dnes podepsali smlouvu o spolupráci.
Právě zakládaná iniciativa navazuje na dlouhodobé úzké vazby mezi jednotlivými vědeckými týmy. Cílem je spolupráci rozšířit a prohloubit a základní vědecký výzkum ještě více přiblížit ke klinické praxi.
„Potenciál Akademie věd ČR není pouhým součtem potenciálů jednotlivých ústavů, pokud se jejich práce propojují, tak vznikají obrovské synergické efekty. V tomto případě platí, že jedna plus jedna je více než dvě,“ uvádí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Jak se dnes nehezky nečesky říká, je to taková win win situation, tedy situace, ze které nikdo netratí a určitě největší benefit z toho v budoucnosti budou mít pacienti,“ dodává.
Tři pracoviště spojují své síly: @IOCBPrague, Fyziologický ústav #AVČR a @ikemcz. Cílem je vývoj nových léčebných postupů diabetu, obezity a kardiovaskulárních onemocnění. pic.twitter.com/7FFjeavo3D
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) June 23, 2020
Lék na diabetes a obezitu
Jedním z příkladů vědeckého projektu, kterému by mohlo založení konsorcia pomoct, je vývoj nových léčebných látek proti diabetu a obezitě. „Snažíme se vyvíjet molekuly, které by mohly mít zásadní význam jako antiobezitika a antidiabetika. Už třetím rokem běží smlouva se zahraniční farmaceutickou firmou, u níž jsme licencovali některé naše látky, které se vyvíjejí dále pro možné budoucí klinické testování,“ vysvětluje Lenka Maletínská z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
„Právě vznikající konsorcium by snad mohlo trochu posunout fázi mezi preklinikou a klinikou. Předpokládáme, že se také rozvine hlubší spolupráce, budou častější setkání a vzniknou třeba i nové společné projekty podpořené granty,“ doplňuje Martin Haluzík z Institutu klinické a experimentální medicíny, který s vědeckým týmem Lenky Maletínské dlouhodobě spolupracuje.
Když se propojí vědecké ústavy a klinický institut
„Naše silné stránky v oblastech medicinální chemie, biologie, strukturní biologie, virologie a v dalších oborech se velmi dobře potkávají s expertizou partnerů ze špičkových pracovišť v oborech fyziologie a klinického výzkumu,“ říká k novému konsorciu ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský.
Ředitelé tří spolupracujících pracovišť. Zleva: Michal Stiborek (IKEM), Zdeněk Hostomský (ÚOCHB) a Jan Kopecký (FGÚ)
„My zase máme k dispozici modely onemocnění na laboratorních myších a potkanech, speciální metody a znalosti. Jsme tedy ideálním partnerem pro charakterizaci účinků potenciálních léčiv,“ konstatuje ředitel Fyziologického ústavu AV ČR Jan Kopecký. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) je pak podle jeho ředitele Michala Stiborka místem, kde se věda propojí s praxí a reálnými potřebami pacientů.
Nemoci srdce a nervového systému
Nové konsorcium se rovněž zaměří na výzkum kardiovaskulárních onemocnění. Při něm vědecké týmy zkoumají problematiku srdečního selhávání, jejich cílem je najít cestu, jak předcházet zánětům srdečního svalu a hledají možnosti náhrad pro kardiovaskulární chirurgii.
U nemocí nervového systému se spolupráce orientuje na výzkum mechanismů vzniku chorob, racionální design a preklinické testování potenciálních léčiv. Strategie výzkumníků se v současné době opírá zejména o vývoj a modifikaci látek zvaných neurosteroidy, které jsou svým původem tělu vlastní a mohou významně ovlivňovat funkci různých receptorů.
Vědci počítají nejen s rozšiřováním dosavadní spolupráce, ale i s utvářením nových společných týmů. Ty by mohly hledat léčivé prostředky v oblastech virologie, onkologie nebo zánětů – jednoho ze společných faktorů vzniku studovaných onemocnění.
Více informací lze najít na webových stránkách konsorcia nebo v tiskové zprávě.
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Přečtěte si také
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
- Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
- Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
- Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
- Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.