
Věda pro praxi: ekologický plovoucí čistič vody hledá partnery pro testování
21. 10. 2025
Skleněné kuličky plovoucí na hladině se mohou stát novým pomocníkem při čištění vody. Vědecký tým Lenky Belháčové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR vyvinul technologii SolarDecont, která využívá princip fotokatalýzy a propojuje udržitelnost, recyklaci a sluneční energii v jednoduchém řešení pro čistší vodu. Tým teď hledá partnery pro testování v praxi.
Možnosti využití procesu fotokatalýzy pro čištění vody se zkoumají již více než 40 let, přesto je přechod z laboratoře k reálnému průmyslovému využití stále velkou odbornou a technologickou výzvou. „Naším cílem bylo najít způsob, jak využít přirozené sluneční záření k čištění vody, a to levně, šetrně a dlouhodobě udržitelně,“ říká Lenka Belháčová.
Čištění vody přímo z hladiny
Technologie SolarDecont funguje na principu fotokatalýzy – procesu, při němž světlo aktivuje speciální polovodičový materiál (oxid titaničitý), který fyzikálně-chemickým postupem rozkládá organické znečišťující látky na neškodné produkty, jako je oxid uhličitý a voda.
Inovativnost technologie SolarDecontu spočívá v tom, že fotokatalyzátor je nanesený na drobných kuličkách z recyklovaného pěnového skla. Díky tomu kompozit plave na hladině, kde účinně využívá sluneční nebo umělé záření, které aktivuje fotokatalytickou reakci. Kuličky jsou lehké, odolné, netoxické a snadno se s nimi manipuluje – stačí je nasypat na hladinu vody – bez složité instalace a při využití slunečního světla i bez energeticky zatěžujícího provozu.
„Máme dobrý pocit z toho, že jsme vyvinuli něco, co spojuje vědu, ekologii a cirkulární ekonomiku. Funguje to, využívá odpadní surovinu, a přitom je to šetrné k životnímu prostředí,“ dodává Lenka Belháčová.
Ověřeno v testech
V laboratorních podmínkách dokázal SolarDecont odstranit široké spektrum látek: pesticidy, antibiotika, organická rozpouštědla i látky narušující hormonální systém. Během pilotních zkoušek v menším objemu vody obstál kompozit i při využití pouze přirozeného slunečního záření. Výsledky byly publikovány ve významném odborném časopise Journal of Water Process Engineering a další studie s rozšířenými daty je již v přípravě.
Spolupráce a historický přesah
Prototyp technologického řešení vznikl ve spolupráci s Ústavem anorganické chemie AV ČR a českou firmou SChem, a.s., v rámci projektu Technologické agentury ČR (program Delta 2). Na výzkumu se podíleli také vědci z Hanojské univerzity ve Vietnamu – země, která stále nese ekologické následky použití bojových chemických látek během občanské války.
Vědecký tým nyní hledá vhodné partnery pro testování v reálných provozních podmínkách. Cílem je ověřit dlouhodobou stabilitu a účinnost kompozitu efektivně čistit vodu a potvrdit potenciál technologie pro reálné vodohospodářské aplikace.
„Výsledek je připraven k praktickému využití. Rádi bychom spolupracovali s firmami nebo institucemi, které se zabývají úpravou vody, a posunuli náš výzkum k pilotním projektům,“ uzavírá Lenka Belháčová.
Kontakt:
Ing. Lenka Belháčová, Ph.D.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
lenka.belhacova@jh-inst.cas.cz
Přečtěte si také
- Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru zkoumá projekt PROTOCELL
- Může česká ekonomika vyrůst z dluhu?
- Vědci odhalili buňky, které pohánějí zánět u roztroušené sklerózy
- Zarůstání středomořské krajiny ohrožuje unikátní noční motýly
- Vydavatelé etnologických časopisů se dohodli na vzájemné spolupráci
- Když příroda hází kostkou: nepředvídatelnost prostředí mění růst čolků
- Sociální sítě pomáhají vědcům sledovat kvetení invazních rostlin
- Sociologický ústav AV ČR oslaví 60 let svého vzniku
- Začíná 21. cyklus Akademických půlhodinek
- První pozorování dvojice černých děr na společné oběžné dráze
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.