Věda hraje při zvládání pandemie klíčovou roli, ukázala konference
16. 07. 2020
Vědci jednali spontánně, pružně a zásadně pomohli Česku překlenout období pandemie. I to zaznělo na celodenní konferenci o významu vědy a výzkumu pro zvládnutí zdravotních i socioekonomických dopadů nemoci covid-19. Akce se konala ve středu 15. července 2020 v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a uspořádala ji Akademie věd ČR ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Radou pro výzkum, vývoj a inovace a Českou konferencí rektorů.
„Říká se, že věda je investice do blízké i vzdálené budoucnosti. A pod to bych se stokrát podepsala. Pandemie nám ukázala, jak moc je důležité, že má naše země relativně rozvinutou vědecko-výzkumnou infrastrukturu. Ta je totiž naprosto klíčová proto, aby se stát mohl v kritických situacích tohoto typu bránit,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová
Připomněla, že akademická pracoviště v boji s novým koronavirem zdaleka nepřispěla jenom testováním. Věnovala se také vývoji ochranných pomůcek, nových materiálů a testovacích metod nebo výzkumu viru samotného. Pandemie ale zaměstnala i odborníky na ekonomiku či sociální a humanitní vědy.
„Pandemie je velice komplexní záležitost, která postihla všechny oblasti našeho života, a dotkla se tak mnoha odvětví vědy. Akademie věd ČR je v naší zemi jedinou výzkumnou institucí, která s výjimkou klinické medicíny pokrývá všechny vědní obory. Mohli jsme tedy velmi pružně reagovat a vzájemně se radit,“ uvedla Eva Zažímalová a zdůraznila, že aktivita, kterou výzkumné instituce vyvíjely, vycházela po většinou zezdola a byla naprosto spontánní. Vědci podle ní budou spolehlivou zálohou i v případě další vlny pandemie či jiných hrozeb.
V krizi padají bariéry
„Akademická pracoviště během pandemie zpracovala několik desítek tisíc vzorků, což považuji za senzační úspěch. Ukázalo se, že díky existující infrastruktuře dokážeme pružně zmobilizovat mimořádné kapacity vědy a výzkumu,“ zdůraznil koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Je také fascinující, jak rychle v krizi padly bariéry mezi průmyslem a vědou,“ dodal.
Koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR
O nejrůznějších aspektech boje české vědy s novým koronavirem pak v rámci konference, které se zúčastnili také vrcholní představitelé vlády, promluvili další zástupci odborné veřejnosti.
„V oblasti výzkumných infrastruktur patří Česká republika k příkladům dobré praxe,“ sdělil předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Ředitel Českého centra fenogenomiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR Radislav Sedláček ve své prezentaci pohovořil o možnostech využití humanizovaných myších modelů pro studium infekcí jako je SARS-CoV-2 a jejich léčby.
„Zhruba čtvrtina zaměstnanců čelí redukci mzdy, úvazku, či ztrátě benefitů,“ popisuje jeden z důsledků pandemie #covid19 Štěpán Jurajda z @IDEA_ThinkTank.
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) July 15, 2020
Další studie z projektu #IDEAantiCovid19 najdete zde: https://t.co/CTofWAnCbB pic.twitter.com/RykDiV4U4D
Ekonomické dopady pandemie pak zhodnotil Štěpán Jurajda z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, který na konferenci představil iniciativu IDEA Anti-Covid-19. „Zhruba čtvrtina zaměstnanců čelí redukci mzdy, úvazku, či ztrátě benefitů,“ popsal jeden z důsledků koronavirové krize.
Konferenci Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19 mohli zájemci sledovat i virtuálně prostřednictvím webového streamu. Její záznam je k vidění zde.
Tiskovou konferenci z akce můžete zhlédnout zde.
Souhrn aktivit, které Akademie věd ČR během pandemie podnikala, najdete v článku zde.
Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Video: Studio OAT
Přečtěte si také
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
- Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.