![Zahlavi](/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2024/2024_01_22_Statni-opera/2024_01_22_opera5.jpg_1987258066.jpg)
Tradiční novoroční představení se tentokrát konalo ve Státní opeře
22. 01. 2024
Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním divadlem pořádá pravidelně vždy na začátku roku společenské setkání významných osobností z vědecké, politické, diplomatické a kulturní sféry. Letošní představení se odehrálo ve čtvrtek 18. ledna 2024 v prostorách nedávno zrekonstruované Státní opery. Hosté se potěšili nejen krásnými interiéry, ale především operou Giacoma Pucciniho Madama Butterfly.
Tragické milostné příběhy, střet kultur a exotické prostředí byly vždy oblíbenými ingrediencemi operních libretistů a skladatelů. Opera Madama Butterfly, která měla premiéru v roce 1904, je toho jasným příkladem. Pojednává o nerovném vztahu amerického námořního důstojníka B. F. Pinkertona a patnáctileté japonské gejši Cio-Cio-San řečené Motýlek a jeho tragických důsledcích.
„Dnešní představení by se, podobně jako v předchozích letech, nemohlo konat bez velkorysé podpory našich partnerských organizací a sponzorů. Jsem proto velmi ráda a je mi ctí, že jim mohu z tohoto místa poděkovat. Jejich podpory si velmi vážíme,“ řekla v úvodním proslovu místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která zastoupila předsedkyni Evu Zažímalovou. V důsledku nepříznivého počasí se bohužel předsedkyně Akademie věd nestihla včas přepravit z pracovního jednání v Bruselu.
„Velké poděkování patří generálnímu partneru, společnosti IOCB Tech, která je součástí Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, dodala Ilona Müllerová. Společnost IOCB Tech se zaměřuje na identifikaci komerčně zajímavých badatelských projektů v ústavu, podílela se na dojednání a uzavření více než desítky klíčových licenčních smluv s významnými farmaceutickými partnery.
Pozvání Akademie věd přijali a představení se zúčastnili například první místopředseda Senátu Parlamentu České republiky a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Věra Kovářová, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák a mnozí další významní hostí ze světa diplomacie, vědy a kultury.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Tomáš Kopecký, Magdaléna Zindulková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Elitní organizaci pro molekulární biologii EMBO posílí tři badatelé z AV ČR
- Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
- Biologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba převzali medaili Gregora Johanna Mendela
- Nejkrásnější kniha i další úspěchy: knihy z AV ČR sklízely literární ceny
- Nová laboratoř se bude podílet na výrobě radiofarmak k léčbě rakoviny
- Tři vědkyně z Akademie věd získaly cenu L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě
- Dvě desítky mladých vědkyň a vědců převzaly Prémii Otto Wichterleho
- Spolupráce Akademie věd s regiony pomáhá i k záchraně kulturního dědictví
- Michael Komm: Zahoďte otěže autocenzury a zapojte se do Vědy fotogenické
- Jedenáct vědeckých osobností převzalo diplom vědeckého titulu „doktor věd“
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.