Tomáš Čižmár získal významné ocenění v mikroskopii, přispěl k rozvoji neurověd
28. 08. 2024
Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. Na jeho vývoji se významně podílel Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Za svou práci převzal 26. srpna 2024 ocenění European Microscopy Award.
Tomáš Čižmár, vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ústavu přístrojové techniky AV ČR a hlava oddělení výzkumu a technologie vláken v Leibnizově ústavu fotoniky v Jeně, neváhal překročit hranice jedné disciplíny. Nakonec zakotvil u výzkumu, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech. Právě využitím multimodálních optických vláken v mikroskopii umožnil nahlédnout nebývale hluboko do tkáně.
Brněnský vědec svým výzkumem přispěl k rozvoji neurověd a otevřel nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve i chování neuronů in vivo – tedy na živo. Nové znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby, například demenci. Ve vývoji holografické endomikroskopie se svým týmem aktuálně překonává teoretické a technologické limity uvedené zobrazovací techniky, aby ji mohl aplikovat v chronických experimentech u laboratorních zvířat. „Chronický experiment je takový experiment či výzkum, který realizujeme po dlouhou dobu. Tedy i několik měsíců, nejen ‚akutně‘ během jedné experimentální intervence,“ doplňuje Tomáš Čižmár.
Tomáš Čižmár
Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat pomůže neurovědcům, aby pochopili funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres
Ocenění, které se uděluje jednou za čtyři roky
Za průlomovou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, ocenila Tomáše Čižmára Evropská mikroskopická společnost (European Microscopy Society). Stalo se tak na Evropském mikroskopickém kongresu v Kodani (Dánsko).
European Microscopy Award se uděluje jednou za čtyři roky osobnostem, které v oboru mikroskopie dospěli k vysoce kvalitním a originálním výsledkům. S cenou se pojí finanční odměna 3000 euro.
Více o holografickém endoskopu, ale i o vědecké cestě Tomáše Čižmára si přečtete v hlavním tématu A / Magazínu, který vyjde 12. září 2024.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Martina Fišerová, JIC
Přečtěte si také
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti
- V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
- Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.