Zahlavi

Šest talentů z AV ČR získalo Vědecké ceny Francouzského velvyslanectví

02. 07. 2025

Jaderný výzkum, humanitní a společenské vědy, chemie a farmacie jsou čtyřmi ze sedmi kategorií, v nichž Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé vědce a vědkyně. Právě ve zmíněných oblastech letos uspěli zástupci Akademie věd ČR. Ocenění převzali 26. června 2025 v Buquoyském paláci.

Za přítomnosti francouzského velvyslance Stéphana Crouzata, nositele Nobelovy ceny za chemii a iniciátora akce Jean-Marie Lehna a Tomáše Kosteleckého z Akademické rady AV ČR převzalo ocenění 22 vědců a vědkyň. Z 60 výzkumníků, které letos nominovala jejich pracoviště, je vybírala porota složená z českých a francouzských odborníků na základě kvality a originality výzkumu.

Cena se pojí s finanční odměnou. Badatelé a badatelky na prvních a druhých místech navíc získávají stipendium na měsíční stáž ve zvolené francouzské laboratoři. Mezi oceněnými najdeme tři vědce a tři vědkyně z Akademie věd ČR.

Akademické talenty
Do Akademie věd ČR putovala první dvě místa v kategorii ceny Henriho Becquerela za jaderný výzkum. První místo získala Barbora Sedmidubská z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, druhé Jiří Jarošík.

V humanitních a společenských vědách získala „stříbro“ v ceně Jacquese Derrida Zuzana Golec Mírová z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Speciální cenu Platformy CEFRES za nejlepší vědecký článek si z předávání odnesla Nikola Tohma z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

V kategorii ceny Jean-Marie Lehna za chemii zvítězil Maximilián Lamanec z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Z téhož pracoviště uspěl také Martin Volek, který obsadil druhé místo v ceně Sanofi za farmacii.

Žebříček všech oceněných včetně témat jejich prací najdete na webových stránkách Francouzského velvyslanectví v Praze.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Francouzské velvyslanectví v Praze

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce