Zahlavi

Řasy jsou nadějí pro 21. století, ukazují čeští vědci na Expu v Dubaji

15. 10. 2021

Od biomedicíny po energii a kvalitní stravu. Mikroskopické řasy mají do budoucna velký potenciál. Na Expu 2020 v Dubaji představují jejich využití vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Nechali vytvořit umělecké dílo, které otevírá návštěvníkům dveře k jejich výzkumu.

Už kosmonaut Vladimír Remek při svém letu do vesmíru v roce 1978 vezl na palubě řasy. Na oběžné dráze měl vyzkoušet, jestli fotosyntetizující organismy s jednoduchou stavbou těla rostou i ve stavu beztíže. Už tenkrát vědci hledali jejich možné využití, které dodnes překračuje hranice Země. S řasami se počítá během dlouhých vesmírných misí. Sloužit by mohly jako vydatná strava i jako čistička vzduchu k regeneraci atmosféry.

Pozornost odborníci zaměřují hlavně na mikrořasy – jednobuněčné mikroskopické řasy. Jsou schopné využívat světelné záření jako zdroj energie k syntéze složitých uhlíkatých sloučenin z CO2. 

Řasy jsou budoucnost
Řasy zkoumají vědci v Centru řasových biotechnologií Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR (CC)

Umění ve vědě
Na světové výstavě Expo v Dubaji jsou řasy a jejich využití představeny v několika projektech. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech v Třeboni spojili vědu a umění a nechali výtvarníka Michala Kohúta ztvárnit abstraktní skleněný bioreaktor tvarem připomínající palmu (na úvodní fotografii).

Téměř čtyři metry vysoký exponát ze skleněných trubek se rozsvěcí se setměním. Na kruhovém prstencovém panelu je symbolicky, pomocí podsvícených piktogramů znázorněna fotosyntéza a její význam pro život a možné využití řasových biotechnologií.

„Senzory rozpoznají, že se návštěvník přiblížil k plastice, skleněné trubice naplněné vodou začnou probublávat a zabarví se do zelena jako symbol růstu a pohybu mikroskopických řas. Pomocí QR kódu si může návštěvník spustit video a dozvědět se podrobnosti o výzkumu a využití řas,“ popisuje vedoucí Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR Ondřej Prášil, který Expo navštívil.

Vytváření budoucnosti
Jak Ondřej Prášil připomíná, mottem letošní výstavy je „spojování myšlenek, vytváření budoucnosti“. „Již zvnějšku mnohé pavilony zaujmou mimořádnou architekturou. Pavilony jsou rozmanité velikostí, od úsporných až po vskutku olbřímí. Mne zaujaly expozice, které spojuje zřetelná a srozumitelná koncepce a příběh, kde jednotlivé exponáty na sebe navazují,“ dodává.

Právě český pavilon podle něj vizi budoucnosti nabízí. „V nadcházející době, která bude dbát na udržitelnost a čekají nás proto změny, mohou řasy vyřešit důležitou část problémů,“ říká. Novou roli mohou řasy hrát při řešení nedostatku kvalitních potravin, v biomedicíně i průmyslu. Stanou se třeba látkou pro výrobu plastů. V souvislosti s ubýváním zdrojů fosilních paliv je aktuální možnost obnovitelných zdrojů energie z řas.

Ondřej Prášil
Vedoucí Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR Ondřej Prášil (CC)

Už dnes se kultury mikrořas používají pro zlepšení kvality půdy i jako doplňky výživy. Jsou zdrojem různých antioxidantů, minerálních látek, nenasycených mastných kyselin. „V krizových situacích v Africe jsou také zdrojem bílkovin,“ doplňuje Ondřej Prášil.

Fotobioreaktor a výroba řasové suspenze z Třeboně jsou v českém pavilonu rovněž součástí hlavního exponátu, systému S.A.W.E.R (Solar Air Water Energy Resource), který přeměňuje vodu ze vzduchu a umožňuje pěstování rostlin i v neúrodném písku. Systém vyvinuli výzkumníci z ČVUT a podílel se na něm Botanický ústav AV ČR (psali jsme o něm v článku Začíná Expo v Dubaji. Čeští vědci na něm přemění vodu ze vzduchu). Řasy z Mikrobiologického ústavu AV ČR jsou zastoupeny i v rakouském pavilonu. Projekt Interreg REEgain ukazuje jejich využití k získávání prvků vzácných zemin z průmyslového odpadu.  

Řasám a možnostem jejich využití jsme se věnovali v časopise A / Věda a výzkum 2/2021.

O řasách v časopise A / Věda a výzkum
Věda a výzkum 2/2021

Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Mikrobiologický ústav AV ČR, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označené (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

-->