
Předsedkyně AV ČR ocenila popularizátory vědy
07. 02. 2019
Autorka archeologických výstav Jana Maříková Kubková, znalec krajiny Jiří Sádlo a organizátorka popularizačních akcí Dana Sephton. Tyto tři významné osobnosti převzaly ve čtvrtek 7. února z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové prestižní Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy.
Slavnostní předání medailí, jejichž tradice sahá do roku 2002, proběhlo i tentokrát v malebných prostorách hlavní budovy Akademie věd na Národní třídě. „Akademie věd ČR si váží lidí, kteří umějí veřejnosti přibližovat složité poznatky,“ uvedl Jan Martinek z Odboru mediální komunikace Kanceláře AV ČR, který ceremonii uváděl. „Tato činnost je záslužná a přínosná mimo jiné proto, že může k vědě přivést mladé lidi,“ zdůraznil Martinek.
„K popularizaci je zapotřebí talent a vůbec neplatí, že dobrý vědec musí být automaticky dobrý popularizátor. O to větší uznání si jejich práce zaslouží,“ prohlásila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Připomněla, že seznamování veřejnosti s vědeckými výsledky je důležité mimo jiné i proto, že vědecké ústavy pracují za veřejné peníze, a veřejnost má tedy právo vědět, co se s těmito prostředky děje.
Zleva doprava: Jana Maříková Kubková, Jiří Sádlo a Dana Sephton
Mgr. Jana Maříková Kubková, Ph.D. (nar. 1968) se dlouhodobě věnuje popularizaci archeologie, a to jak prostřednictvím tradičních výstav a přednášek, tak prostřednictvím virtuálních výstav, aplikací a dalších nových technologií. Coby autorka konceptu a vedoucí týmu stála mimo jiné za výstavou „Obnova Pražského hradu mezi lety 1918–1929“ či za projekty Heritage Route (www.heritage-route.eu) a Virtuální průvodce památkami Pražského hradu (www.prazsky-hrad.cz).
Doktorka je také hlavní kurátorkou úspěšné výstavy „Dědictví Karla Velikého: Raný středověk jako kolébka evropské kultury“, připravené rozsáhlým týmem odborníků z různých institucí. Putovní výstava vznikla v rámci projektu Kolébky evropské kultury a obsahovala exponáty z partnerských zemí projektu – Nizozemí, Belgie, Německa, Slovenska, Slovinska, Itálie, Chorvatska a samozřejmě ČR. Hlavním úkolem bylo představit dobu raného středověku jako období, které dosud hraje významnou roli v tvorbě lokálních i národních identit. Výstava doplněná o přednášky renomovaných odborníků nejprve navštívila belgické Ename, slovinské Gradišče a italskou Ravennu, následně byla od července do října 2015 instalována na Pražském hradě, v dalších dvou letech putovala také do Bratislavy a do Košic. Za bratislavskou verzi výstavy, konkrétně za prezentaci evropského kontextu slovenské kultury v raném středověku, obdržel celý tým mimořádnou výroční cenu časopisu Pamiatky a múzeá.
RNDr. Jiří Sádlo, CSc. (nar. 1958), je přední český biolog a znalec české krajiny. Významně přispívá k propagování svého oboru nejen prostřednictvím odborných textů, ale též článků a knih určených širší veřejnosti. Mimo jiné je spoluautorem knih Biologie krajiny: Biotopy České republiky (1999), Krajina zevnitř (2002) a Krajina a revoluce: Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí (2005), vystupuje v rozhlase i televizi, již déle než čtvrtstoletí je členem redakční rady časopisu Vesmír.
„Jiří Sádlo je neúnavný pozorovatel, průzkumník a obhájce české přírody, přímluvce odvrácených stran krajiny, města, kultury i lidských duší,“ uvedl ve zdůvodnění nominace ředitel Botanického ústavu AV ČR Jan Wild a dodal, že Sádlo ovlivnil celou jednu generaci českých přírodovědců. Doktorovy knihy i dlouhá řada kratších textů podle Wilda rezonují v kruzích kreativců nejrůznějšího druhu – literátů, výtvarných umělců, urbanistů. „Jiří Sádlo, to je osvěžující proud autenticity, jenž vyvěrá z hlubokého zaujetí světem a z pomalého, přírodovědecky přesného přístupu k němu. Formální výraz výsledku takového zkoumání je pak veskrze poetický,“ uzavřel Wild.
Ing. Dana Sephton (nar. 1961) pracovala deset let ve výzkumu chemické úpravy vody a materiálů pro jaderné elektrárny, od roku 1991 působí v British Council jako vedoucí projektů v oblasti vědy, vzdělávání a umění a mezinárodní spolupráce, v kteréžto funkci se intenzivně věnuje popularizaci vědy na středních i vysokých školách i mezi širokou veřejností. S velkým nasazením pomáhá propagovat Akademii věd ČR i její konkrétní vědce, ať už renomované, nebo začínající.
Pořádala nebo spolupořádala množství popularizačních akcí a projektů. S AV ČR spolupracovala na všech ročnících listopadového Týdne vědy a techniky, kde organizovala většinu zahraničního programu. Zapojila Českou republiku do mezinárodní soutěže FameLab, prosazovala a zviditelňovala vědu v kultuře (mimo jiné novátorským projektem vědeckého divadla). V roce 2016 organizovala českou část globálního projektu Shakespeare Lives u příležitosti 400. výročí bardova úmrtí, v letech 2017 a 2018 navázala spolupráci s hudebním festivalem Colours of Ostrava, se sítí knihoven v ČR spolupracovala na řadě vzdělávacích přednášek a dalších akcí pro veřejnost. Studentům a mladým vědcům zprostředkovává možnosti zapojení do mezinárodních projektů, zahraničních vědeckých festivalů a vzdělávacích akcí zejména ve Velké Británii.
Související články:
„Ten okamžik je silnější než já,“ dojal se laureát Bolzanovy medaile
Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR
Přečtěte si také
- Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
- Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
- Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
- ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
- Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
- Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
- Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
- Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
- Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
- AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.