Pomoc, vstřícnost a solidarita kolegů jsou ohromující, říkají vědci z Ukrajiny
20. 04. 2022
Zahraničním vědcům pomáhá centrum Euraxess při jejich příchodu do České republiky už od roku 2004. Své služby nabídlo a zintenzivnilo po invazi Ruské federace na Ukrajinu. Pro Akademii věd ČR se Euraxess stal klíčovým partnerem v koordinaci aktivit na pomoc vědcům, kteří chtějí u nás pokračovat v kariéře. Pomocnou ruku uvítali také Yuri Petrenko a Olena Rohulska, kteří své zkušenosti popsali v e-časopisu AB / Akademický bulletin.
Yuri Petrenko v Akademii věd ČR pracuje již několik let. Působí v Ústavu experimentální medicíny, Fyziologickém ústavu a také v centru BIOCEV. Ukrajinskému vědci přijeli do České republiky rodiče nejen jeho, ale i jeho manželky. Navíc pomohl najít pracovní místo ve Fyziologickém ústavu AV ČR pro svou novou ukrajinskou kolegyni Olenu Rohulskou, která žádá o stipendium Researchers at Risk Fellowship. Jak válka na Ukrajině ovlivní jejich další badatelskou kariéru?
YURI PETRENKO: CHCI POMOCT DALŠÍM VĚDCŮM
Jak vnímáte aktivity Akademie věd, které připravila pro vědce a jejich rodiny?
Zareagovala pohotově už jen tím, že jim poskytla podporu a uplatnění prostřednictvím programu Researchers at Risk Fellowship. Důležité také je, že šíří aktuální informace a že prostřednictvím centra Euraxess nabízí pomoc nově příchozím.
Jak vám Euraxess pomohl?
Centrum Euraxess poskytuje mně i mé rodině zásadní podporu už bezmála sedm let. I za běžných podmínek je přesídlení do cizí země psychicky náročné. V současné situaci je proto více než kdy jindy důležité, aby příchozí vědci a jejich rodiny mohli celým procesem projít jednoduše. Tým Euraxess odvedl skvělou práci a poskytl pomoc mé rodině i kolegům, kteří přijeli z Ukrajiny. Díky nim se byrokratické náležitosti vyřídily bez problémů.
Yuri Petrenko z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Fyziologického ústavu AV ČR a centra BIOCEV
Pomohlo vám také vaše domovské pracoviště?
Solidarita a vstřícnost kolegů a kolegyň mě ohromila. Dostal jsem mnoho nabídek pomoci nejen z mého, ale také z dalších ústavů Akademie věd, univerzit i soukromých společností, které se věnují výzkumu a vývoji. Všem jsme za jejich podporu moc vděční.
Jak současná situace ovlivňuje vaše působení v Akademii věd?
Aktuálně vnímám jako nejdůležitější pomoc především našim mladým vědkyním a vědcům z Ukrajiny. Konkrétně, aby se mohli po příchodu do České republiky pracovně uplatnit a aby se dobře připravili na případné nabídky fellowshipů. Také je chci seznámit se všemi možnostmi, jak využít grantových výzev.
OLENA ROHULKSA: CHCI ZŮSTAT ALESPOŇ ROK
Využijete program stáží, které Akademie věd ČR pro ukrajinské vědce a vědkyně aktuálně připravila?
Určitě. Už jsem vyplnila všechny požadované formuláře. Jakmile mou žádost podepíše také ředitel Fyziologického ústavu AV ČR, pracoviště, na kterém bych chtěla působit, předložím ji k posouzení.
Jak konkrétně vám Euraxess vyšel vstříc?
Euraxess mi pomohl hodně. Díky jeho týmu měl celý proces žádosti o vízum rychlý a hladký průběh. Měla jsem k dispozici všechny potřebné informace, v centru mi vysvětlili nutné kroky, které vyřizování usnadnily. Navíc jsem s nimi mohla zkonzultovat aktuální pracovní příležitosti, jež se uprchlíkům po jejich příchodu do České republiky nabízejí.
Olena Rohulska žádá o stipendium Researchers at Risk Fellowship.
Jaké další formy podpory byste z perspektivy přicházející vědkyně uvítala? Co byste v současné situaci ocenila nejvíce?
Bylo by určitě užitečné vědět, jak by šlo pomoct dalším Ukrajinkám a Ukrajincům, kteří sem chtějí přijít – jaké v tomto ohledu existují například dobrovolnické iniciativy v České republice, které zvyšují povědomí o současné situaci v Evropské unii i za jejími hranicemi. Je také důležité, aby ukrajinští žadatelé měli dostatek informací, jak obdržet vízum a jaké další možnosti po jeho získání mají. Pokud vědci například plánují v České republice zůstat, jaké dokumenty musejí vyřídit a jak postupovat. Kromě toho by pro ně jistě byly důležité jakékoli další informace, jak třeba pro jejich blízké osoby najít ubytování.
Uvažujete, že byste v České republice zůstala dlouhodobě, i po skončení války na Ukrajině?
Plánuji, že v České republice zůstanu alespoň jeden rok, poté uvidím, co bude dál. Ráda bych závěrem velmi poděkovala týmu Euraxess za cenné rady a pomoc.
Rozhovory s ukrajinskými vědci si můžete přečíst v e-časopisu AB / Akademický bulletin. Všechna dosavadní čísla jsou k dispozici zdarma a online na našem webu.
3/2022 (verze k listování)
3/2022 (verze ke stažení)
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, archiv Yuri Petrenko a Olena Rohulska
Text a úvodní fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.