
Pedagogové si rozšiřují obzory, začala Škola českého jazyka a literatury
06. 10. 2025
Učitelé a učitelky z různých koutů republiky se po roce opět setkávají na kurzech Školy českého jazyka a literatury. Již 13. ročník oblíbené vzdělávací akce, kterou spolupořádají tři pracoviště Akademie věd ČR – Středisko společných činností, Ústav pro jazyk český a Ústav pro českou literaturu, se koná od 6. do 8. října 2025. Pedagogům letos nabízí například přednášky o jazykovém poradenství, návštěvu Knihovny Václava Havla či exkurzi Vyšehradu.
Školu českého jazyka a literatury pro pedagogy pořádá Akademie věd ČR již od roku 2012. Vzdělávací kurz je určen učitelkám a učitelům českého jazyka a literatury 2. stupně základních a středních škol, učilišť i gymnázií. Cílem je představit zajímavá témata a poslední trendy v českém jazyce a literatuře a nabídnout účastníkům inspiraci, nové poznatky a nápady, které mohou využít v praxi.
Organizátorům se pro tento rok podařilo navýšit kapacitu kurzu na 64 účastníků. „Během pár dní po jeho vypsání už byla kapacita naplněna. Stálý zájem pedagogů nás samozřejmě těší, ale zároveň i zavazuje k přemýšlení o dalších a nových tématech a tipech, které by se do výuky hodily,“ říká odborná garantka projektu Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR zahájila Školu českého jazyka a literatury a přivítala více než šest desítek účastníků.
Letošní program se zaměřuje na současné jazykové poradenství a na vztah české a světové novodobé literatury. Vedle přednášek se uskuteční také beseda s irským básníkem, spisovatelem, překladatelem a vysokoškolským pedagogem Justinem Quinnem.
„Vyzdvihl bych zejména různorodost programu. Chybět nebudou literární procházky po Malé Straně a Vyšehradu a dopoledne věnované dílu Václava Havla,“ doplňuje druhý z odborných garantů Robert Kolár z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Program vytvořili pracovníci Knihovny Václava Havla speciálně pro účastníky Školy českého jazyka a literatury.
Prvním z přednášejících byl Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český AV ČR, který představil Internetovou jazykovou příručku.
Další informace o Škole českého jazyka a literatury pro pedagogy a podrobný program jsou k dispozici na webových stránkách Otevřené vědy.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Videa a avataři: moderní výstava přibližuje výzkumy ve službách veřejnosti
- A / Magazín o dětech, gorilích parazitech a populismu na vzestupu
- Brno o víkendu ožije vědou. Festivalu se účastní 13 pracovišť Akademie věd
- Série videí IDEA Talks poradí, na co se zaměřit v předvolebních programech
- Postoloprty: vraždy, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil
- A / Magazín o větru, Češích ve wehrmachtu a kráse ukryté v ledu
- Archeologické léto láká na komentované prohlídky či vykopávky v přímém přenosu
- Skončil Veletrh vědy, největší populárně-naučná akce v Česku
- Třídenní Veletrh vědy v pražských Letňanech je v plném proudu
- Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.