
Pedagogové si rozšiřují obzory na Škole českého jazyka a literatury
06. 10. 2025
Učitelé a učitelky z různých koutů republiky se po roce opět setkávají na kurzech Školy českého jazyka a literatury. Již 13. ročník oblíbené vzdělávací akce, kterou spolupořádají tři pracoviště Akademie věd ČR – Středisko společných činností, Ústav pro jazyk český a Ústav pro českou literaturu, se koná od 6. do 8. října 2025. Pedagogům letos nabízí například přednášky o jazykovém poradenství, návštěvu Knihovny Václava Havla či exkurzi Vyšehradu.
Školu českého jazyka a literatury pro pedagogy pořádá Akademie věd ČR již od roku 2012. Vzdělávací kurz je určen učitelkám a učitelům českého jazyka a literatury 2. stupně základních a středních škol, učilišť i gymnázií. Cílem je představit zajímavá témata a poslední trendy v českém jazyce a literatuře a nabídnout účastníkům inspiraci, nové poznatky a nápady, které mohou využít v praxi.
Organizátorům se pro tento rok podařilo navýšit kapacitu kurzu na 64 účastníků. „Během pár dní po jeho vypsání už byla kapacita naplněna. Stálý zájem pedagogů nás samozřejmě těší, ale zároveň i zavazuje k přemýšlení o dalších a nových tématech a tipech, které by se do výuky hodily,“ říká odborná garantka projektu Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR zahájila Školu českého jazyka a literatury a přivítala více než šest desítek účastníků.
Letošní program se zaměřuje na současné jazykové poradenství a na vztah české a světové novodobé literatury. Vedle přednášek se uskuteční také beseda s irským básníkem, spisovatelem, překladatelem a vysokoškolským pedagogem Justinem Quinnem.
„Vyzdvihl bych zejména různorodost programu. Chybět nebudou literární procházky po Malé Straně a Vyšehradu a dopoledne věnované dílu Václava Havla,“ doplňuje druhý z odborných garantů Robert Kolár z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Program vytvořili pracovníci Knihovny Václava Havla speciálně pro účastníky Školy českého jazyka a literatury.

Prvním z přednášejících byl Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český AV ČR, který představil Internetovou jazykovou příručku.
Další informace o Škole českého jazyka a literatury pro pedagogy a podrobný program jsou k dispozici na webových stránkách Otevřené vědy.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- V Česku jako doma. Euraxess už 20 let pomáhá zahraničním vědcům a vědkyním
- Čeští a italští astronomové představili výsledky vzájemné spolupráce
- JAKNAJAK: Manažeři z pracovišť AV ČR sdílejí zkušenosti při řešení projektů
- Imunolog Milan Hašek by oslavil sté narozeniny, jeho vědecký odkaz zůstává živý
- Do Akademie věd putují dva prestižní evropské ERC Synergy granty
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Akademie věd podpoří inovativní nápady v dalším kole programu PRAK
- Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
- V AV ČR se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.









