PODCAST: Rozpínavá krása nepůvodních akátů
16. 04. 2020
Trnovník akát u nás najdeme prakticky všude. Na jaře nádherně kvete a voní, jak brzy opět uvidíme a ucítíme. Málokdo ale ví, že akát není naší původní dřevinou, botanici ji řadí mezi takzvané invazní rostliny, které významně mění své okolí. Jak přesně jej ovlivňuje a jestli je vhodné výskyt akátů omezovat, se ptáme Michaely Vítkové z Botanického ústavu AV ČR.
Podcast natáčíme v rámci aktuálního projektu Věda na doma. Poslechnout si jej můžete na několika platformách na počítači i mobilním telefonu. Autorkou této epizody podcastu je Jana Olivová.
Připravily: Leona Matušková a Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Zelené zlato: ovlivňují pěstování chmele v Česku klimatické změny?
- Dokonalá krása antarktických řas. Čím uchvátily rozsivky českou bioložku?
- Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
- Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
- Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.