PODCAST: Proč a jak útočí nemoc covid-19 na zdravého člověka
16. 02. 2021
V nové epizodě podcastu Věda na dosah hovoříme s imunologem Václavem Hořejším z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, nositelem prestižního ocenění pro vědce Česká hlava. Ptáme se ho, jak může nemoc covid-19 zaútočit na imunitní systém dosud zdravého mladého člověka. Proč neplatí, že nový koronavirus ohrožuje pouze starší a zranitelné osoby? Pomůže nám očkování? Objevuje se už konečně v pandemii covidu-19 nějaké světlo na konci tunelu? A skončí někdy doba covidová?
Aktuální epizoda podcastu je nezvykle osobně laděná. Vycházíme v ní ze zkušenosti autora Martina Ocknechta, který v necelých 33 letech bojoval skoro půl roku se středně těžkým průběhem onemocnění.
Podcasty Věda na dosah si můžete poslechnout nejen na Spotify, ale i na dalších podcastových platformách
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus
- Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
- Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
- Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
- Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
- Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
- Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.