PODCAST: Proč a jak útočí nemoc covid-19 na zdravého člověka
16. 02. 2021
V nové epizodě podcastu Věda na dosah hovoříme s imunologem Václavem Hořejším z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, nositelem prestižního ocenění pro vědce Česká hlava. Ptáme se ho, jak může nemoc covid-19 zaútočit na imunitní systém dosud zdravého mladého člověka. Proč neplatí, že nový koronavirus ohrožuje pouze starší a zranitelné osoby? Pomůže nám očkování? Objevuje se už konečně v pandemii covidu-19 nějaké světlo na konci tunelu? A skončí někdy doba covidová?
Aktuální epizoda podcastu je nezvykle osobně laděná. Vycházíme v ní ze zkušenosti autora Martina Ocknechta, který v necelých 33 letech bojoval skoro půl roku se středně těžkým průběhem onemocnění.
Podcasty Věda na dosah si můžete poslechnout nejen na Spotify, ale i na dalších podcastových platformách
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Oceněný mikrobiolog zkoumá, jak fungují buněčné procesy
- Jak Akademie věd ČR pomáhá v době pandemie covidu-19
- Se znečištěným ovzduším by mohl pomoci toxikologický inkubátor
- Objev genu umožní šlechtit odolnější a zdravější odrůdy pšenice
- V boji s Crohnovou chorobou pomáhají vědcům nově i miniprasata
- Grant umožní hlubší výzkum rakoviny a propojí dva ústavy AV ČR
- Vědci popsali původce dětských infekcí kůže přenášených morčaty
- I běžná infekce může být fatální, když kmenové buňky neposlouchají
- Tři z pěti prestižních cen Česká hlava mají letos vědci z AV ČR
- Jedinečná mikroskopická metoda zaznamená rakovinotvorné procesy
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.