
PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
16. 05. 2025
Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje s hypotézami při práci v terénu, proč si biofyzička Vladimíra Petráková hledá do týmu lidi, kteří jsou schopni nejistotu zvládnout, a kdy fyzik Martin Ledinský objevil něco náhodou.
Nahráno živě na Academia Film Olomouc // Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
Zuzana Harmáčková
V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR vede oddělení sociálně-analytické analýzy. Zabývá se vytvářením a analýzou budoucích scénářů a cest k udržitelnosti ve spolupráci s odborníky, politickými představiteli a zástupci veřejnosti napříč různými kulturními a geografickými kontexty (Česko, Evropa, Střední Asie, Afrika). Vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultě sociálních studií MUNI.
Karel Janko
Je milovníkem Antarktidy a severských zemí, kde se věnuje studiu ledovců a jejich ekosystémů. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR vede laboratoř nemendelovské genetiky a zabývá se hlavně alternativními způsoby rozmnožování, které zkoumá jak na teoretické úrovni pomocí matematických modelů, tak prakticky, například u sekavců, ryb žijících v říčkách po celé Evropě.
Martin Ledinský
Ve Fyzikálním ústavu AV ČR vede skupinu tenkých vrstev pro fotovoltaické aplikace. Aktivně se snaží pomoct návratu výroby křemíkové fotovoltaiky do EU a fascinují ho halidové perovskity, nové nadějné materialy pro tenkovrstvou fotovoltaiku. Popularizuje fyziku, zejména fotovoltaiku, na mateřských, základních, středních i vysokých školách.
Vladimíra Petráková
Vede výzkumnou skupinu v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Dříve působila na Svobodné univerzitě v Berlíně v oboru fyzika pevných látek a biochemie. Zabývá se interakcí fluoroforů a plasmonických nanočástic pro aplikace v superrozlišovací mikroskopii. Věnuje se také podpoře rovných příležitostí ve vědě a spoluzaložila Czexpats in Science.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jan Hromádko, AFO
Přečtěte si také
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
- PODCAST: S Michaelou Tencerovou o tiché hrozbě osteoporózy
- PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?
- PODCAST: O pacientských právech s Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR
- PODCAST: Zpívající myšáci a liběchovská prasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?
- PODCAST: O Vánocích ve vzpomínkách pamětníků s Vojtěchem Kesslerem a Liborem Denkem
- PODCAST: O bramborových a hadích diagramech v algebře s Michalem Hrbkem
- PODCAST: O unikátních jabloních a úspěšném českém šlechtění s Dimitrijem Tyčem
- AUDIOČLÁNEK: Země nikoho. Nahlédněte do neznámé kapitoly dějin holokaustu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.