
Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí
19. 05. 2025
Sociologický ústav Akademie věd, v. v. i., ve spolupráci s 1. a 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy aktuálně vydává novou publikaci s názvem Mentoring v medicíně (příručka pro praxi a kontext zavádění a realizace mentoringových programů v medicíně a zdravotnictví), která je jedním z výstupů projektu Kultimed – Kultivace (vztahů, prostředí a podmínek) medicíny, podpořeného Technologickou agenturou ČR (TA ČR). Více o projektu zde. Celá publikace je dostupná bezplatně ke stažení zde.
V čem se aktuální publikace liší od dalších dostupných na tuzemském trhu a v čem je její hlavní přínos?
- V první řadě je to její zaměření na oblast tolik potřebnou, kterou je medicína, šířeji pak zdravotnictví. Primární záměr textu směřuje k podpoře služebně mladších lékařů a lékařek a jejich mentoringovému provázení a vedení – což odpovídá i celkovému zaměření našeho projektu Kultimed, v jehož rámci tato příručka vznikla. Přesto v textu vidíme daleko širší potenciál uplatnění ve zdravotnictví celkově, tj. nejen ve vztahu k lékařům a lékařkám (či medičkám a medikům), ale i dalším zdravotnickým oborům, především s důrazem podpořit (nejen) genderově senzitivní komunikaci. A pokud jde o mnohé obecnější principy, příklady, postupy apod., mohou jistě nalézt uplatnění i mimo oblast zdravotnictví či pomáhajících profesí a být v mnohém přínosným souborem „návodů“, ale i úvah o tom, jak mentoring zacílit tak, aby byl efektivnější, ale třeba také senzitivnější.
- A to nás přivádí k druhému důvodu vzniku této metodiky a tím je její genderová optika či obecněji průběžný důraz na respekt k individualitě všech mentees, jejich životním cestám a zkušenostem s akcentem k prosazování rovných příležitostí a faktické rovnosti. Je-li mentoring veden skutečně (nejen) genderově citlivě – tento koncept v textu publikace explicitně pojmenováváme a vymezujeme – pak má nesporný potenciál směrem ke zrovnoprávnění, zplnomocnění a prosazování faktické rovnosti nejen žen a mužů, ale i dalších osob. Právě genderová linka je v textu uplatňována cíleně, nikoliv však jako jediná odděleně od jiných forem potenciálního strukturálního znevýhodnění.
Samotný text je členěn do pěti navazujících kapitol, které směrují od vymezení mentoringu jako metody podpory profesně mladších kolegů a kolegyň (kap. 1) přes specifika mentoringu v medicíně (kap. 2) a vedení mentoringového rozhovoru v tomto prostředí (kap. 3) až po vymezení základních genderových aspektů medicíny a zdravotnictví (kap. 4) a výslovné ukotvení genderově senzitivního mentoringu (kap. 5) jako jedné z cest, kterou by se mentoring měl podle našeho názoru ubírat, ať už je aplikován v jakémkoli prostředí.
Na textu se podílel autorský tým čítající osm osob se vzděláním a praktickými zkušenostmi jak z klinické medicíny, tak ze sociologie, genderových studií a aplikované etiky – i tato kombinace přináší mnohdy vzájemně se doplňující transdisciplinární pohledy na konceptualizaci mentoringu. Zdrojem obohacení tak může být i to, jak různé osoby s různým odborným zázemím o mentoringu uvažují a jaké přínosy, ale i úskalí v něm vidí. Tato „dvojí oborová linka“ je v textu jistě patrná a podle našeho názoru je podstatná pro zachování autenticity vztahování se k mentoringu. Ani v rámci závěrečné editace celého textu tak nebylo naším cílem její vymazání. Naopak.
Mentoring nesporně může být jednou z cest, jak přispět k důstojnějším pracovním podmínkám a respektujícímu prostředí v tak náročném oboru, jakým medicína a šířeji zdravotnictví jsou. A nemáme zde na mysli primárně péči o pacienty a pacientky, jakkoli je v tomto oboru primární, ale převážně vztahy mezi osobami a jednotlivými profesními skupinami uvnitř tohoto svébytného prostředí. Jeho kultivace je ostatně společným a dlouhodobým cílem našeho projektu.
Jménem autorského týmu a projektu Kultimed
Josef Vošmik (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.), josef.vosmik@soc.cas.cz
Barbora East (1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy), barbora.east@fnmotol.cz
Přečtěte si také
- Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním z celého světa najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
- Říp jako zkamenělé lávové jezero: nový pohled na původ legendární hory
- Vědci z ÚOCHB předpovídají nový fyzikální jev
- Cílení na mechaniku nádorů naznačuje možnou cestu k léčbě rakoviny jater
- Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.